Když Janek dojel do Prahy, najednou nevěděl kde má začít. Ale najednou dostal geniální nápad. V různých garážích pro parkování jsou vždy nějaké sklepy které někomu patří.(vymyšleno) A tak začal všechny objíždět. Vždycky každou prohledal, ale nic nenašel. Tak si do navigace dal i ty nejmenší garáže v celé Praze. Asi u páté malinké garáže něco slyšel. Takové divné vzdychaní. Šel k sklepu co ta garáž měla. Od tamtud to vycházelo. Opatrně otevřel dveře. Viděl Týnu přivázanou k židli a Štěpána co na ni ležel a dělal jí to...
Nemohl se na to ani dívat. Ale do teď? Jak odtud Týnu dostat? Když si všiml že Štěpán odchází ven. Rychle zašel za garáž aby ho neviděl. Když někam odjel s autem tak rychle vběhl do sklepa.
J: Týno?! Týno jsi v pořádku?!
T: Janku?! Kde ses tu vzal?!
J: to teď neřeš. Musíme tě odtud dostat.
Kam jel?
T: sama nevím, ale moc času nemáme.
Janek rychle odvázal Týně z rukou a nohou provaz a vzal ji do náruče. Pořad ještě byla v plavkách. Odnesl ji ale když vycházeli tak uslyšeli zvuky kol. Proto se rychle schovali za garáž. Když Štěpán vystoupil z auta a šel so sklepa, tak ho Janek rychle zavřel a utíkal s Týnou směrem k autu. Rychle ji dal do auta a jeli co nejrychleji zpátky na statek.
Týna se po cestě nezmohla na nic jiného než..
T: děkuji! Jsi můj zachránce!
Janek se na ni usmál a jeli dál.
