Další den už byla Týna docela zotavená. Spolu s Jankem se šli i nasnídat za ostatními. Janek všem řekl dopředu, ať se chovají jakoby se to nikdy nestalo. Týně by to rozhodně neprospělo. Dali si rohlík s marmeládou a pak šli i ven. Týna se šla podívat ke koňům a Janek šel s ní. Když zrovna jednoho krmili, přišla policie.
P(olicie): Vy jste Jan Linhart?
J: ano...
P: máme tady na vás trestní oznámení, podané Štěpánem Vackem. Musíte s námi na stanici.
T: co, proč?!
J: Týno to je v pohodě. Já to pánům vysvětlím a vše bude ok.
T: tak to ne! Jedu s vámi!
J: Týno, ještě nejsi natolik připravená řešit takové věci.
T: ale já jsem svědek!
P: v tom případě pojedete s námi i vy.
T: dobře. Jen si vezmu telefon a můžeme vyrazit.
Týna si šla pro telefon a po cestě na stůl v kuchyni napsala vzkaz ve znění:
S Jankem jsme pryč. Brzy se vrátíme.
P.S. Nedělejte si starosti.
Týna❤️
A odjeli na stanici.
Výslech:
P: pan Vacek podal obvinění, že jste ho fyzicky napadl a způsobil vážné zranění v podobě silného otřesu mozku. Co nám k tomu řeknete pane Linharte?
J: coby? Štěpánovi jsem jednu vrazil. A to že spadl na zábradlí byla nehoda.
P: a proč jste mu jednu vrazil?
J: obtěžovat Týnu. To je ta dívka do čeká vedle jako svědek. On ji unesl a Týna ho ještě nestihla zažalovat. Vše bylo hrozně rychlé. Také ji znásilnil. Nebo jak se to vezme.... Týna se nebránila, protože nemohla. A taky proto že by ji jinak něco udělal. Víc mi ale neřekla. Není na tom psychicky zrovna nejlíp.
P: aha. To jsou vážná obvinění. To musíme prošetřit. Ale to že jste mu způsobil zdravotní problémy, se nemění. Bohužel vás za to musíme dočasně umístit do vazby, dokud to neprošetříme. Slečnu Popelkovou ještě vyslechneme, to vaši situaci trochu zlepší.
J: dobře. Ale mám právo na advokáta ne?
P: to samozřejmě máte, ale vzhledem k tomu že pořad studujete asi žádného nemáte co?
J: no ne... ale někoho si seženu. Může za mnou později Týna jít? Do vazby?
P: no není rodinný příslušník a ty tam taky moc nepouštíme. Takže ne. Je mi líto.
J: a můžu ji teď vidět?
P: pokud si to přejete. Máte pět minut. A u rozhovoru musí být i ochranka. Z bezpečnostních důvodu.
J: dobře, díky.
Policista Janka s ochrankou poslal do vedlejší místnosti, kde pořád čekala ubrečená Týna.
O(chranka): máte jen pět minut.
J: jasně.
T: Janku co se děje?!
J: musím do vazby. Dokud to policie neprošetří.
T: cože?! To nemůže být pravda!
J: je to pravda....
T: a můžu aspoň za tebou?
J: bohužel ne...😓
T: mužů vůbec něco?!
Řekla Týna už opravdu hodně zoufale.
J: říct jim co se stalo. Popravdě. Nějak seženu advokáta. A ty buď v klidu. Když budeš něco potřebovat tak se poraď s Bětou. Pane?! Hej vy!
O: co je?
J: mohli by jsme si alespoň posílat dopisy?
O: myslím že ano.
J: super. Tak když budeš něco akutně potřebovat ode mě, tak mi napíšeš dopis a někdo tady mi ho dá. Ano?
T: tak dobře...
Týně se z očí spustil vodopád slz. Janka vší silou obejmula a opřela se o jeho rameno. Po chvíli už ale Janek musel jít. Týna opět začala brečet. Potom jí předvolali k výslechu.
