Detroit: Předzvěst

Kapitola 2 - Proti stvořitelům

Stříbrný kufřík se objevil na stole na označeném místě. Ve stejném stole byl také zabudovaný superpočítače s řadou periferních zařízení. Gerwin ho pokládal s neobyčejným respektem, dobře si uvědomoval, že v něm může být klíč k opravení chyby, která stála za vznikem deviantů. Z jeho těla již zmizel laboratorní oblek, v hardwarové analýze nebyl jakkoliv nutný. Místnost, ve které probíhala kontrola programovatelných částí, byla stísněná. Vysoká kompaktnost však podmiňovala špičkovou efektivitu při analýze. Stůl uprostřed místnosti byl vybaven automatickým systémem, který při výzvě všechny úložné prostory vysunul. Všechno potřebné vybavení bylo uložené právě tam, CyberLife se tím jistil proti případným krádežím drahých nástrojů. Firma byla již od svého založení podezřívavá i vůči svým zaměstnancům, od každého se očekával perfektní výkon. Odměnou každému, kdo tuto podmínku splnil, se stala až pohádková výplatní páska. Ve stole se poté nacházela programovací konzole, která byla propojena s monitorem, jenž vybíhal do čtvrtkruhu. Tvarem tak zabíral celé zorné pole kohokoliv, kdo s ním zrovna pracoval. Při aktivaci soupravy se ze stropu také vysunuly dvě přídavné obrazovky, které měly práci dále ulehčit. K dosáhnutí nejvyšší možné efektivity při práci s tímto systémem vyžadovalo notnou dávku zkušeností a odbornosti. Po zvládnutí se jednalo o technologickou špičku.

Hardwarový technik si promazával dlaně antistatickým gelem, ačkoliv riziko poškození komponentů bylo malé, stále existovalo. Mazlavý gel opatrně vměstnával i do prostorů mezi prsty. Odpařování chemické sloučeniny z rukou mu zamlžilo černé brýle, sklíčka měla obdélníkový tvar. Při vivisekci androida byli přítomni ředitelé dalších dvou oddělení, nyní se v místnosti nacházel sám. Jeho jediným dozorem se stala kontrola síťových prvků budovy. Směnu v ní právě plnilo dvacet inženýrů, deset analytiků a šedesát odborníků na kybernetickou ochranu. CyberLife od vypuknutí krize jejich počet zdvojnásobil. Nikdo z vedení nechtěl riskovat únik informací, narušení výroby nebo nejhorší scénář, a to sabotáž samotnými devianty. Strach z případného kybernetického útoku se tak stihl již rozšířit i mezi nejvyšší vedení společnosti. Paranoické brýle se nezačaly sundávat ani téměř dva měsíce od nahlášení prvního defektního androida. Jediný plusem bylo to, že se jednotlivá oddělení přestala navzájem obviňovat a začala po měsíčních dohadech spolupracovat na stabilizaci situace. Čísla defektních jednotek prozatím rostla exponenciálně. Odchod Joshe Quinta, nástupce Elijaha Kamskiho a předchůdce Jonathana Price, situaci však ještě zhoršil. K rozhádaným oddělením se kvůli tomu totiž přidal absolutní chaos v organizaci společnosti. Gerwin přistoupil k pracovnímu stolu a usadil se na židli, držel se protokolu. Hlavou mu prolétla myšlenka toho, že jako zaměstnanec CyberLifu se od naprogramovaných androidů příliš neliší.

"Zahájení analýzy kontrolních programů Subjektu Alpha. Proces provádí Patrick Gerwin, viceředitel oddělení vývoje hardwaru a programování. Osobní číslo tři, tři, tři, jedna," odříkal naučený protokol jako básničku. V obličeji se mu objevoval náznak znuděnosti. Naučených postupů se držel i dále. "Model androida je LM100, sériové číslo tři, jedna, tři, jedna, pět, jedna, devět, jedna, sedm, čtyři, osm, sedm. Jednotka zaútočila na svého majitele ze zatím neznámého důvodu. Volím standardní postup kontroly, prvotně ohledám kritické součástky vizuálně pod elektronovým mikroskopem, dále dojde k vizuální kontrole posledních kritických vizuálních a zvukových vjemů. Následně provedu kontrolu programování softwaru. Vizuálním ohledáním nebylo shledáno poškození hardwaru policejním zásahem. Hlavním defektem je však poškození inhibitoru ilogických operací a reakčního procesoru, čísla obvodů jsou osm, osm, devět, kvé a tři, devět, nula, á. Odhadovanou příčinou poškození je zkrat. Zahájení analýzy v šestnáct dvacet dne patnáctého druhý dvatisícetřicetosm."