Dissapointment A/B/O

14. Aftermath

Vyšel jsem ze sprchy jen v osušce už víc v klidu. Posadil jsem se na postel a podíval se na zavřené dveře šatny. "Ari?" Zkusil jsem zavolat ale nikdo mi neodpověděl. "ARI?" Zkusil jsem znovu hlasitěji, ale zase se neozval. Vyšel jsem směrem k dveřím šatny a zaklepal...zase nic. Otevřel jsem dveře ale Ari tam nebyl. Kde může být?! Vždyť máme po večeři zákaz vycházení! Vešel jsem do šatny a vzal si černé tepláky a černou mikinu. Musím ho najít bojím se, aby ho nechytili. Už oblečený jsem vyšel ze šatny směrem ke dveřím od pokoje. Je to dobrý nápad? Nebude takhle větší šance že jednoho z nás chytí? Chci hned druhý den spadnout do horší skupiny? Nechci, ale, aby to potkalo Ariho takže mi asi nic jiného nezbývá. Potichu jsem otevřel dveře a podíval se ven na chodbu. Nikdo nikde. Zaposlouchal jsem se jestli neuslyším kroky nebo nejlépe Ariho. Zase nic.
Pomalu jsem vyšel na chodbu a zavřel za sebou dveře. Kam mohl jít? Mysli, mysli kam by jsi šel když by jsi byl smutný? Za Hun- Ne tam by Ari nešel a vedlo by to jenom k tomu, že by nás udal. Zkusil jsem jestli neucítím jeho vůni. Nasál jsem vzduch kolem a chytil slabý závan Ariho. Vydal jsem se tím směrem do pravé strany chodby a občas kontroloval jestli ho pořád cítím. Když jsem znovu zkontroloval že jdu správně tak jsem ucítil jiný pach. Než jsem si stihl pořádně uvědomit kdo to je jsem se instinktivně schoval za roh který byl skrytý od směru ze kterého jsem to ucítil.
Byl to....Caleb? Ta beta co mě vyšetřila a zařadila do nejlepší skupiny. Podíval jsem se ze svého úkrytu a uviděl jsem jak jde Caleb a Ari vedle sebe a normálně si povídají. Tak alespoň ho nechytil nějaký nevrlý hlídač. Přemýšlel jsem jestli vylézt, ale rozhodl jsem se zůstat a počkat až Ari zajde do pokoje. Nebyl jsem naštěstí moc daleko a tak jsem po chvíli slyšel zaklapnutí dveří. Chtěl jsem vylézt, ale došlo mi že bude procházet ještě Caleb. Chtěl jsem tedy ještě počkat a tak jsem se schoval zase za roh. Chvíli jsem čekal než půjde ale ze zadu mě někdo chytil. Chtěl jsem zakřičet ale ten někdo mi chytil pusu. "Tiše to jsem já." Řekl a já podle hlasu odhadl. "Calebe?" Zkusil jsem když mi trochu uvolnil pusu. Nic neříkal jen mě pustil a já se na něj otočil a obejmul ho. "Vyděsil jsi mě." Řekl jsem a pustil ho. "Jo promiň." Omluvil se a zazubil. "Co tady za rohem děláš? Nemáš být v pokoji?" Řekl a podíval se okolo. "No jo, ale šel jsem hledat Ariho." Odpověděl jsem mu a viděl jsem v jeho výrazu že se mu spojili souvislosti s druhou omegou. "Jo ten už je na pokoji. Když jsem ho našel tak vypadal že půjde dobrovolně za hlídkou nechat se chytit." Řekl a založil si ruce na hrudi. "My jsme se trochu chytili před tím.." Zaplavila mě provinilost za to co jsem Arimu řekl.

Omlouvám se že jsem dlouho nic nevydala ale blbne mi wattpad a neukládá se mi to co jsem předtím napsala takže tuhle kapitolu dopisuju už asi po páté a to šlo jen o konec. Původně kapitola měla být delší a měla jsem dalších asi 100 slov napsaných ale smazalo se to yay