17. Heavy

524 33 9
                                    

Hunter's pov
Já jsem takový idiot! Co jsem to zase udělal?!
Naštvaně jsem si to rázoval do učebny kde jsem měl teď lekci. Nemohl jsem z hlavy dostat Alexův výraz děsu a překvapení, ale ani představu toho že bych ho v té chvíli vážně políbil. Vážně si říkám o vyhazov! Doufám že to nikdo neviděl. Doufám že je Alex v pořádku..
Nechápu jak mě mohlo to co řekl tak vyvést z míry! Ale za to si můžu sám neměl jsem na něj být tak mírný potom si omegy začnou dovolovat. Jak to vůbec myslel?

Alex's pov
Vešel jsem vyklepaně do už mé učebny a posadil se do zadní lavice na které bylo předemnou položená silikonová napodobenina penisu. Trochu mě to vyděsilo..dobře trochu víc, ale když jsem se podíval po třídě tak všichni vypadali podobně.
Do třídy přišla další nechutná Alfa a já se otřásl z jeho pachu. Lekce mohla začít.
————————————————————————
Zadržoval jsem slzy a pálilo mě hrdlo. S ostatními omegami jsme vyšli ven z té pekelné učebny na chodbu. Nevšímal jsem si v téhle chvíli nikoho jen jsem šel do další učebny ať už je ten den za mnou. "Alexi!" Uslyšel jsem za mnou. Nevnímal jsem kdo to je ale nechtělo se mi mluvit s nikým. Vedle mě se objevil Ari s jeho typickým úsměvem. "Ty jsi mě neslyšel? No zbytek chodby totiž jo." Zasmál se ale když si všiml že mu na to nic neříkám zastavil mě a podíval se do mého falešně vyrovnaného obličeje, který jsem si udržoval i přesto že můj vnitřní stav značila shrbená postava. "Alexi?" Zeptal se opatrně, ale já neměl v plánu mluvit.
"Co se stalo?" Vypadal ustaraně, ale já věděl že kdybych promluvil tak slzy neudržím. Nemohl jsem do konce dne mlčet. Šel jsem směrem záchodů kousek od nás a kývl na něj hlavou aby šel se mnou. Ari vypadal čím dál tím více ustaraně a následoval mě.
Jakmile se zavřely dveře od záchodů s rozbitým zrcadlem jsem ho obejmul. Potřeboval jsem nějaké ujištění že na to nejsem úplně sám. Ari mě stisknul v medvědím obětí a nic neříkal. Mé víčka povolili a mě se začaly po tvářích řinou horké slzy. První vzlyk.Bylo mi teď všechno jedno. Druhý vzlyk. Hrdlo mě začalo pálit ještě víc a výraz té hnusné Alfy se mi připomenul.
Třetí vzlyk. Ari mě nepouštěl a oba jsme riskovali trest ale ten bych já sám za brek dostal tak či tak. Čtvrtý vzlyk. Mé tělo se třáslo ale ne od vzlyků ale od náporu na mou psychiku. Pátý. Ani jeden z nás si nevšiml otevření dveří.

Dissapointment  A/B/OKde žijí příběhy. Začni objevovat