Dissapointment A/B/O

9. Hug (UwU)

Hunter's pov
Ani nevím proč jsem to udělal.
I přes to že jsem věděl jaké by to mohlo mít následky jsem prostě měl potřebu ho obejmout.
Přišel mi tak zranitelný a hlavně jsem ho chtěl uklidnit.
Teď když ho objímám mi začíná docházet jak úžasnou vůni ten kluk má.
Odtáhl jsem se a podíval jsem se do jeho očí.
"P-proč?" Zeptal se mě a já sklonil zrak i když se to na Alfu nepatří. Sám jsem nevěděl proč, ale musel jsem se za celý den alespoň jednou zachovat profesionálně.
"Chtěl jsem tě uklidnit omlouvám se jestli to bylo příliš." Řekl jsem pevným hlasem i když v nitru jsem sváděl boj sám se sebou co vlastně říct.
"To je v p-pořádku vlastně vám děkuji pomohlo to." Řekl tiše ale díky mému sluchu jsem ho dobře slyšel.
"Můžu ti to teda obvázat?" Zeptal jsem se radši a podíval jsem se na jeho ruku.
"Jo, jasně." Řekl a podíval se někam z okna s mřížemi.
Opatrně jsem mu to obvazoval ale musel jsem to utáhnout a nechtěl jsem aby ho to zase nebolelo.
"Musím ti to utáhnout zvládneš to?" Zeptal jsem se ho jemně.
Počkat kdy jsem mu vlastně začal tykat?
"Zvládnu." Odpověděl jednoduše.
Začal jsem mu to lehce utahovat a viděl jsem jak zatnul trochu zuby ale jinak vypadal v pořádku.
Dotáhl jsem mu to a dal na ty obvazy sponu ( já nevim jak se tomu říká tak snad víte o čem mluvím :Dd).
"Tak mělo by to být v pořádku. Nebudu už obtěžovat a půjdu. Přijď ke mně dnes před večeří, ukážu ti jak to převázat." Řekl jsem a zvedl jen se k odchodu.
"Pane Sandersi....děkuji." Řekl a já se na něj překvapeně otočil.
"V soukromí mi můžeš říkat Huntere." Řekl jsem mu aniž bych o tom přemýšlel a s poloúsměvem jsem zavřel dveře.

Alex's pov
Sanders teda Hunter zavřel dveře ale já se na ně zíral ještě dobrou minutu.
Co se právě stalo?!
Nevím co si o něm myslet.
Co když me bude chtít jen využít aby me dali do horší skupiny?
Na Alfu se chová až moc mile prostě ho nechápu....

Je to trochu krátký, ale tím že vydávám víc kapitol týdně a chci v tom pokračovat tak asi budu vydávat kratší kapitoly častěji 😅