Pan Sanders mě táhl chodbami a já už se v tom ztrácel.
Konečně jsme došli před něco co vypadalo jako ošetřovna.
Otevřel dveře a podržel mi je abych mohl projít.
Trochu mě to překvapilo na Alfu ale co.
"Tady pan Oxfords měl malou nehodu na záchodcích. Mohla by jsi ho ošetřit Claris?"
Řekl docela mile vypadající beťe za stolem.
"Jistě. Posaď se prosím." Řekla směrem ke mě a tak jsem se posadil na takové to klasické "lehátko" jako bývá u lékaře.
"Jak se ti to vůbec povedlo?" Zeptala se mě a já se podíval směrem k panu Sandersovi který tam pořád byl.
"Ehh....no.... viděl jsem mouchu na zrcadle a chtěl jsem ji zabít?" No horší lež jsem vymyslet nemohl a Zdravotnice taky nevypadala že by mi věřila.
"Jsi si jistý že se to stalo takhle?" Zeptala se mě nedůvěřivě a potom se otočila na Sanderse s otázkou v očích.
"Na mě se nedívej mě ho přivedl někdo jiný už v tomto stavu." Řekl a zvedl ruce v obraně.
"Klid Huntere nikdo tě neobviňuje." Řekla mu a protočila oči.
Tak Hunter Sanders..
Aniž bych si toho všiml mi 'zdravotnice Claire' ošetřila a obvázala ruku.
"Příště si dávej větší pozor a ty Huntere sežeň nějakou hlídku ať uklidí na těch záchodech"
"Dám si větší pozor.." odpověděl jsem během toho co pan Sanders odešel asi sehnat tu hlídku.
"Teď, když tu není, mi řekni co se vážně stalo."
Řekla a podívala se na mě nekompromisním pohledem a tak jsem jí to řekl.
"No na hodině pana Sanderse jsem se naštval a potom jsem vyběhl na záchody a tam jsem ani nevím jak rozbil svůj vlastní odraz."
"Zajímavé... Normálně bych to neřešila ale většinou mi sem nechodí Omegy s pořezanou rukou způsobem že jim nic není."
Řekla teď už s úsměvem s pobídla mě aby jsem slezl z lehátka.
"Tak tady máš náhradní obvazy a ty si měn každý den minimálně jednou a tu ruku moc nepřepínej aby ti hlubší rány nezačaly znovu krvácet." Řekla a podala mi je a mezitím přišel zpátky pan Sanders. "Huntere odveď pana Oxfordse na pokoj já mu mezitím vypíšu neschopenku účasti. " Zaúkolovala jo hned a už nás oba vedla ke dveřím.
"Jo a potom se za mnou stav!" Zavolala na něj když už jsme šli směrem pokoje.
Šli jsme s panem Sandersem v tichu a sní jeden z nás nevěděl co říct.
"Omlouvám se pane že jsem byl drzý a zpochybňoval vaše schopnosti." Rozhodl jsem se omluvit i když se mi moc nechtělo.
"Omluvu příjmám, ale ten trest tě stejně nemine." Řekl rádoby přísně ale nakonec se na mě usmál.
Možná nakonec nebude takovej kretén jak jsem si myslel....
Omg....já fakt napsala další kapitolu během jednoho dne famfáry prosím. 🎉
Chtěli by jste aby jsem v příští kapitole dala i pohled Huntera( pana Sanderse ) ???
ČTEŠ
Dissapointment A/B/O
Gizem / GerilimUž od narození jsem byl jen velkým zklamáním. Vždy jsem byl spíš ten kdo potřeboval ochránit i když jsem se snažil nebýt. Můj otec je mocná alfa a všichni očekávali že budu alfou nebo minimálně betou. Ale ne já jsem musel být omega jak říkám jen vel...
