(PSEUDO)Drákula

Část 10.

Cítil jsem absolutní euforii. Jako kdyby mi někdo pumpoval adrenalin do žil a serotonin do mozku. Když jsem ho držel v objetí, cítil jsem, jak mi jeho kůže doslova hoří pod rukama.

Položil jsem Dana na gauč, ke kterému jsme před pár momenty dobelhali. Naše těla se propadla do měkkého. Daniel na mě koukal a jeho tmavé oči se ve světle plamene leskly. Jakoby snad zářily. 

Třásl se vzrušením. Rukama mě tahal za šíji, jako by mě chtěl stáhnout níž, byť už jsem byl doslova natisknut na jeho drobné tělíčko. Hleděli jsme si vzájemně do očí a já v těch jeho viděl slzy.

"Máš strach?" zeptal jsem se tiše.

Daniel suše polkl a přesvědčeně zavrtěl hlavou. "S tebou ne," vypískl.

Jak ironické. Já jsem byl stále jediný tvor, kterého by se bát měl. 

Rukou jsem mu zajel pod záda a zvedl se, takže jsem si jej vytáhl do klína. 

Dan mi obkročmo seděl na stehnech; já si pod ním narovnal nohy pro pohodlí, a naše rty se opět spojily. Polibek byl vášnivý. Zvláštní. 

Nemůžu tvrdit, že bych k němu cokoliv cítil. A pochybuji, že on něco cítí ke mně.

Z mé strany šlo o záchvat vzrušení, z jeho šlo o zvědavost. Nic jiného v tom není.

Zatímco on se soustředil na to, aby náš polibek nějak vypadal (byl roztomile nešikovný), já věnoval pozornost jeho zádům, ke kterým jsem se postupně dobýval skrz jeho oblečení. 

Jednoduše jsem prsty zajel pod látku jeho trička, až sebou Daniel škubl, jak se lekl. Prsty jsem jej hladil po kůži na zádech a on se krásně prohýbal, jak jej to studilo a lechtalo zároveň. 

"Jsi...jsi ledový," zamumlal po chvíli, co se ode mě bez dechu odtáhl. 

"Já vím," usmál jsem se na něj, než jsem mu látku vytáhl po krk a pak ji sundal úplně, jakmile zvedl ruce. 

Jeho jizvy vypadaly lépe, byť jsem na jeho kůži stále viděl bílé fleky, kde byly prvotní vystouplé rány. 

Znovu jsem chlapce položil na gauč a prohlížel si jeho bělostné tělo. 

Kůži měl jak z porcelánu. Ochlupení na hrudi mu ani nezačalo rašit. Nebýt jizev, které tak zohyzďovaly jeho tělo, měl by dokonalou kůži. Jeho pas byl útlý; skoro jako by patřil dívce. Když se nadechoval, viděl jsem jeho žebra.

Takhle jsem se na něj díval už mockrát, ovšem i teď pode mnou Dan ležel v absolutní agónii, kdy si zakrýval tvář předloktím a odvracel ode mě hlavu. Měl červený nejen obličej a uši; dokonce i krk mu začínal rudnout.

"Teď se začínáš stydět?" zeptal jsem se posměšně. 

"Já se stydím celou dobu!" opáčil Daniel vztekle. 

Nahnul jsem se nad chlapce a políbil jej na čelo. "Jsem tu jen já," oznámil jsem mu a předloktí mu od tváře odtáhl. Pokračoval jsem s polibky, které jsem směřoval na všechny části jeho hlavy. Líbal jsem jej na čelo, nos, víčka, tváře, rty, koutky úst, čelist...všude. 

A on se tak krásně svíjel a kňučel pode mnou. 

Jen několika rychlými pohyby, ovšem ne úplně upírsky rychlými, aby se Daniel nepolekal, jsem mu rozepnul kalhoty a v momentě, kdy jsem se od něj odtáhl, jsem z něj oblečení stáhl.

Takže...pode mnou ležel úplně nahý. Měl jen ponožky. 

Danovy tmavé oči se leskly. "Taky se svlíkni!" kňoural, ale to už se začal sápat po mém oblečení. Bez řečí jsem si sundal bundu, košili jsem nechal na starost jemu. Ano, byla roztrhaná a v zápalu honu jsem si někde urval jeden knoflík, takže jsem úplně nebazíroval na tom, aby moje košile přežila dnešní noc.