Merle
Omega
Potkat označeného a nic nenahlásit byla pitomost.
Vracet se k němu šílenství.
A přesto tady Merle byla, ve své černé přerostlé pláštěnce seříznuté pod kolena, smáčená kyselým deštěm a s mincí v jedné ruce. Stála před oknem, kousala se do rtu a nevěděla co dělat. Zaklepat? Čekat? Vejít? Tentokrát by to mohla vzít dveřmi...
Než se ale rozhoupala, okenice se samy otevřely. Tiše, povzbudivě. Zvaly ji dovnitř.
Merle zastrčila minci do kapsy, položila dlaně na rám a vyhoupla se dovnitř.
Inkar seděl na stejném místě jako včera a Merle se neklidně ošila. Neotevřel jí. Alespoň ne rukama. ,,Jak tohle děláš?" Zamumlala si spíš sama pro sebe. Možná proto ji tolik překvapilo, když dostala odpověď.
,,Experimenty minulých generací."
Merle se k němu obrátila a úlevou vydechla. Na hruď jí tentokrát nemířila jehla ani žádná jiná zbraň. ,,My tomu říkáme kouzla."
Inkar lehce zavrtěl hlavou. ,,Samozřejmě."
Sáhl do kapsy, vytáhl měšec a hodil jí ho. ,,Tvůj podíl."
Merle ho taktak zachytila. Byl vyrobený z tmavě šedé kůže - mnohem tmavší než popel, kterým měla po dešti obalené ruce - a podivně plný. Merle si vysypala obsah do dlaně a zatímco počítala, obočí jí na čele stoupalo výš a výš. S konečnou sumou se podívala na Inkara. Neřekla, že tolik peněz by za celý svůj zlodějský život nikdy nenašetřila (a to i bez útrat), ale muselo to být jasně čitelné z její tváře.
,,Tolik nemůže stát jeden obyčejný Tek čip," zapochybovala. Ani sběratelé Metavěku jí za dokonalé kousky nenabízeli desátek toho, co obdržela. ,,Cítila jsem to z něho. Je lepší, že?"
Inkarovi se zalesklo v očích. ,,Pravda."
,,Lepší v čem?"
Označený pokynul před sebe a najednou se z jiné části domu ozval zvuk, jako když něco těžkého padá ze schodů a z prázdného rámu dveří vedlejší místnosti přilétla židle. Merle udělala zvědavý krok vpřed a nechávala za sebou na koberci mokré šlápoty. Inkar znovu zopakoval gesto, jako by jí chtěl říct, ať si sedne.
A to taky udělala. Posadila se a pláštěnka s ní přitom zašustila.
Inkar ji soustředěně pozoroval a občas se s jeho pohledem setkala, než po pár vteřinách sklopila zrak. Jediným zvukem v pokoji bylo odkapávání vody z jejích šatů a déšť venku.
Pak se Inkar napřímil a konečně jí odpověděl. ,,Je pokročilý. Jednoúčelový."
Merle nebyla k poznání o moc blíž. ,,K jakému účelu se tedy používá?"
Označený na ni upřel temný pohled, ve kterém se skrývalo víc emocí, než kolik jí zatím ukázal. Byl to pohled téměř lidský, plný chladné vypočítavosti, nenávisti a dávné hrůzy. ,,Chaos."
***
Khione
Beta
Khione se účastnila všech porad.
S obojkem na krku a příslibem mlčenlivosti, ale zúčastnila.
Schůze jako tato se konaly v jednom z nejvyšších pater Křišťálové věže, v samotném pulzujícím srdci hlavního města Bety. Vnitřek byl prostorný, s mramorovanou podlahou, díky čističkám vzduchu voněl dezinfekcí a jeho vysoké umístění a stěny ze skla z něho dělaly jednu z nejsvětlejších prostor vůbec.
ČTEŠ
Hunting Season
Fantasy,,Lidé v Omeze to nazývají magií. V Betě technickým pokrokem. A v Alfě plevelem, který musí vytrhnout." Svět rozpolcený mezi technologií a středověkem, kde skleněné věže odolávají dračímu ohni. Tři země, z nichž každá čelí problémům dávných genera...
