Hunting Season

11. Drápy

The River - Blues Saraceno
Playlist pro Inkara

,,The Devil has come to carry me home."

***

Khione

Těžký ocas narazil do boků klece, když se drak mrštně protáhl ven pod stále se vysouvající mříží. Procvičil si malá zakrslá křídla a rozviklaným jazykem, modrým jako kobalt, ochutnal vzduch.

Khione zadržel dech. Svět se s ní zatočil až málem spadla ze mříže.

Ne.

Ne, ne, ne, ne, ne...

Ještěr se mohutným skokem dostal nahoru na zeď. Ostrými drápy se zahákl za mříže a zůstal na nich viset jako netopýr. Pokusil se prostrčit hlavu skrze síť - stejným otvorem, co se chtěla protáhnout Nix - a když to nevyšlo, nespokojeně zavrčel.

Pomalu se obrátil k nim.

Většina lidí si myslela, že dračí zorničky jsou úzké štěrbiny, jako u koček nebo krokodýlů. Khione ale věděla, že jsou kulaté, spíš jako u orlů, aby viděli do dálky i ve výšce.

Nikdy nezapomněla na oči toho draka, co napadl letadlo.

Zvíře se s řevem rozeběhlo k nim, na něco tak velkého a těžkého překvapivě rychlé.

Inkar Khione popadl za paži a strhl s sebou dolů. Dračí čelisti sklaply tam, kde ještě před chvílí šplhali. Přistáli na sobě v pletenci končetin a Khioniných pestrých nadávek.

Inkar ji hrubě vytáhl na nohy a ani se neobtěžoval tvářit překvapeně nebo starostlivě, když kvůli tomu vykřikla bolestí. Jen se ji snažil odtáhnout co nejdál od draka, který si zatím mnul čenich tlapou kvůli tvrdému nárazu.

Vyškubl jí z vlasů jehlici, nadechl se a vrhl ji po stvůře. 

Ozdoba se neškodně zabodla do písku.

Realita situace je oba tvrdě zasáhla. Kdyby se o svého společníka neopírala ramenem, skácela by se.

Inkarovy schopnosti se ještě nevrátily.

A bez nich nebylo úniku.

,,Jsme v pasti." Byl to jen výdech zaniklý v nepravidelném chrapotu, ale Inkarovi to přesto stačilo, aby pochopil. 

,,Khio, opovaž se -"

Kousla se do tváře a vší silou ho od sebe odstrčila. Nebylo to dost, aby upadl, avšak dokázala mu tak vyklouznout. ,,Odlákám ho. Ty se odsud dostaň." 

I přes pociťovanou agonii a hrůzu vykouzlila povzbudivý úsměv. ,,Štěstí rychlejšímu."

,,Khio!"

Neměla dost času, aby všechno napravila. Neměla dost času se řádně rozloučit. 

Ale že to Inkar přežije... To pomyšlení jí stačilo. 

,,Hej ty nezpracovaná kabelko!" Zamávala rukama a upoutala tak drakovu pozornost. ,,Pojď si pro mě!"

Když se jantarové oko stočilo jejím směrem a země se otřásla těžkými kroky, Khione se vystartovala pryč. I přes příliš pomalý běh namáhala všechna nedávno zhojená zranění - podle vlhkosti, kterou cítila v rukávech, botách a pod žebry, čerstvě roztržená -, avšak nedovolila si polevit. Nedovolila si ohlédnout.

Žaludek se jí zvedal a na patře měla žluč. Hlava se jí motala. Před očima tančily fialové skvrny...

Tohle není v mojí hlavě.