8. Zapomeň na to

433 20 0
                                    

K večeru jsme se vrátili a já šla nakrmit koně.
T: ,,Ahoj" pohladila jsem Vojtu a nasypala mu zrní.
Pak jsem uslyšela kroky a když jsem vykoukla z boxu, uviděla jsem Janka, jak nesl balík sena.
T: ,,Ale ale, odkdy nosíš koním seno" zasmála jsem se.
J: ,,Tak trošku jsem zaslechl tvūj rozhovor s Tonym, že jdeš nakrmit koně, tak jsem si řekl, že ti pomůžu, ty baliky nejsou nejlehčí"
Zasmál se taky.
T: ,,Já bych to unesla" mrkla jsem na něho a když dal Janek Vojtovi seno, zavřela box.
J: ,,No tak snad mě nevyhodíš, když už jsem tady" zahrál uraženého.
T: ,,Tak pracant se hodí vždy" ušklíbla jsem se.
S Jankem jsme nakrmili všechny koně, ale jak Janek položil poslední balík, zadívali jsme se do očí. Janek se ke mě začal přibližovat a já si v tu chvíli neuvědomovala, že jsem zadaná.
Najednou mně Janek políbil. Byl to nepopsatelný pocit. Bylo to mnohem lepší než se Štěpánem.
Pak se mi ale vrátily smysly a já se odtáhla.
J: ,,Co? Nelíbilo se ti to?"
T: ,,Jo, ale....Janku promiň, zapomeň na to"
J: ,,Proč?"
T: ,,Janku máš Sylvu, já Štěpána, nejde to, chápeš?"
Koukla jsem na něho smutně a vyběhla ven.
J: ,,Týno!" Uslyšela jsem za sebou. Před stájí mě Janek chytil za zápěstí a já na něho koukla.
S: ,,Janku tady si"
Oba jsme se otočili na Sylvu.
S: ,,Co jste tu zas dělali?!"
T: ,,Klid Sylvo, krmili jsme koně, ale nebudu vás rušit" odešla jsem do pokoje a sedla si na postel. Chytla jsem se za hlavu a snažila se do sebe hustit, že se mi Janek nelíbí, ale nějak to nešlo...

Zakázaná láskaKde žijí příběhy. Začni objevovat