16. Svatba

424 20 0
                                    

J: ,,Promiň"
Janek znovu nastartoval a dojeli jsme až ke kostelu, kde už stáli lidi. Nejradši bych teď vzala Vojtu a utekla někam hodně daleko. Jenže to nejde. ,,Děláš to pro statek" řeklo moje podvědomí. No ale moje srdce chtělo něco jiného. Bohužel už bylo pozdě.
Otevřela jsem dveře a koukla jsem na Janka.
T: ,,Ty nepůjdeš?"
J: ,,Nedokážu se na to dívat"
Zaštípaly mě slzy v očích, když jsem uslyšela jeho zlomený hlas. Chtěla jsem něco říct, ale vyrušila mě Julča.
Ju: ,,Týno pojď, už to začíná"
Naposledy jsem koukla na Janka a šla jsem s Julčou dovnitř. Julča byla můj svědek, takže si stoupla k oltáři. Pak se spustila hudba a já věděla, že není cesty spět. Šla jsem pomalu ke Štěpánovi k oltáři a snažila se to co nejvíce zpomalit. Asi jsem tajně doufala, ať se něco pokazí, ať se oddálí svatba a já mám ještě čas na rozmyšlení. Když jsem byla v polovině cesty, uslyšela jsem, jak někdo vběhl do sálu. Když jsem se otočila, stál tam Janek.
T: ,,Janku?"
J: ,,Týno rychle! Musíš něco vidět" řekl udýchaně a v ruce držel mobil.
Š: ,,Ses posral?! To nevidíš, že se vdává?!
T: ,,Štĕpáne uklidni se! Janku co se děje?'
Š: ,,Chce nás rozdělit! To se děje!"
Štěpán vyběhl k Jankovi a vrazil mu pěstí.
T: ,,Dost!"
Tony rychle přiběhl a chytil Štěpána. Já šla mezitím k Jankovi.
T: ,,Janku ukaž"
Janek mi ukázal něco na mobilu.
T: ,,Né prosím, že to není pravda?" Koukla jsem na Janka s uslzenýma očima.
J: ,,Týno" objal mě.
Š: ,,Co si to dovoluješ ty kreténe!"
T: ,,Myslím, že už jsem viděla dost. Svatba se ruší" hodila jsem kytku na zem a stoupla si k Jankovi. Všichni na mě hodily nechápavé pohledy a chtěli po mě vysvětlení, které jsem jim s radostí dala.

Zakázaná láskaKde žijí příběhy. Začni objevovat