Jednorázovky [Různé shipy] ×

2. Přestávka (NaruSasu)

Další z krátkých oddechovek pro ulehčení atmosféry :)
Snad se bude líbit  ^-^
Každou odezvu cením :)

Naruto byl schovaný za haldou papírů, které sloužily k vyplnění. S povzdychem a nyní již velmi ledabylým podpisem odbýval jeden papír za papírem, pomalu je již ani nečetl. Trávil tu dneska již třetí den bez přestávky, tři dny nebyl doma a tři dny ani koutkem oka nezahlédl Sasukeho.

,Jednou mě tohle zabije,' pomyslel si vztekle.

Nikdy netušil, že být Hokagem bude až takováhle nuda. Už kolikrát přemýšlel, že si najme nějakou kancelářskou krysu, která tohle nudné papírování bude obstarávat za něj a on bude užívat na misích. Jenže takhle to bohužel nechodilo. Hokage byl na mise volán jen v nejtěžších případech.

Bylo mu pětadvacet. Pět let už plnil tento důležitý post. Byl nejmladším Hokagem všech dob a byl na to náležitě pyšný, ale když se nad tím nakonec zpětně zamyslel, nevadilo by mu vůbec, kdyby tento post získal třeba až za deset dvacet let. Připadal si a vlastně ještě byl dost mladý na to, aby jeho život zaplňovalo z osmdesáti procent pouhé papírování. Dalších deset procent řešil různé záležitosti týkající se správy vesnice, odměn, zasedání, rozdávání a udělování misí. A konečně posledních volných deset procent mu zbývalo na osobní život, který už tři roky naplňoval právě Sasuke. S povzdechem podepsal poslední papír a zády se opřel o opěradlo díkybohu pohodlné točící židle. Kdy spolu vlastně naposledy strávili nějaký pěkný společný večer? No, nějaký týden už to bude, možná i nějaký měsíc zpátky. Věčně se doma jenom míjeli, nebo na sebe několik dnů ani nenarazili. Strávili spolu například z celého týdne jenom několik hodin, kdy si nutně řekli všechno podstatné a zbytek volného času vyplnili šukáním. Naruto se uchechtl. Nemilovali se, to nebylo to pravé slovo. Šukali jako zvířata. Nemohli ztrácet čas nějakými něžnostmi, chtěli se nabažit jeden druhého.

Ozvalo se zaklepání, které Hokageho vrátilo do reality. Přisunul se ke stolu.

,,Dále!" houknul stroze.

Dveře se s tichým zavrzáním otevřely a do místnosti vstoupila osoba, na kterou právě myslel.

,,Sasuke!"

Narutův obličej se najednou rozněžnil, když ho viděl přicházet.

Sasuke k němu přistoupil lehkými dlouhými kroky, jako kočka, oděn do ANBU úboru, ale bez masky. Ta se mu houpala upevněná kolem pasu. Sklonil se k němu a beze slov ho něžně políbil.

,,Zdravím, Hokage-sama," zamručel mu nakonec pozdrav, ,,máš to tu dnes na dlouho?"

Naruto se omámeně od jeho rtů odtrhl a pohledem sjel na kupy papírů. S povzdechem se na něj podíval.

Sasuke lehce skoro až neznatelně posmutněl.

,,Nechceš se na to pro dnešek vykašlat? Já už mám padla. Všechno, co jsi nám zadal je splněno do puntíku." řekl hlubokým, zastřeným hlasem.

Naruto se trochu odtáhnul od stolu a stáhnul si Sasukeho k sobě do klína.

,,Musím podepsat aspoň to nejnutnější, a pak bych se mohl konečně utrhnout," svolil nakonec.

,,Měl by si se pořádně vyspat. Udělat si aspoň jednodenní volno. Shikamaru by to tu jistě zvládl. Kdy naposledy jsi spal? Jedl si vůbec dneska?" staral se černovlasý muž.

Naruto se pousmál. Líbila se mu jeho starost. Beze slova si ho k sobě přitáhnul a opět ho políbil. Trochu drsněji. Polibek na přivítanou měli už za sebou. Přejel jazykem klenbu Sasukeho zubů a vniknul mu do pusy. Líně se o jeho jazyk otíral a pousmál se, když ze Sasukeho rtů unikl slabý sten.