Jednorázovky [Různé shipy] ×

9. Co se to stalo?! (SasuNaru)

Po sakra dlouhé době přidávám trošku delší jednorázovku, kterou jsem vyštrachala z hlubin počítače. Napsala jsem jí už před několika měsíci, ale jaksi jsem na její existenci pozapomněla :D Snad vám přijde k chuti ^-^

Blonďatý chlapec ležel na zádech, peřinu pevně svíral rukama. Měl ji přitisknutou až vysoko k bradě a očima vytřeštěně sledoval bílý strop. Snažil se skoro nedýchat, ale jeho potřeba kyslíku byla větší, a proto se jen tichounce a slabě nadýchával nosem. Zřejmě se vehementně snažil o to, aby dotyčný vedle něj, nevnímal jeho existenci. V hlavě mu momentálně běžela vzpomínka na posledních několik desítek minut.

Černovlasý chlapec, který ležel vedle blonďáka, na tom byl se svým stavem velmi podobně. Černýma půlnočníma očima probodával strop a možná si v duchu přál, aby na něj spadnul a zasypal ho. Aspoň by to měl všechno rychle za sebou a nemusel by se postavit nadcházejícímu určitě nepříjemnému rozhovoru, plného studu, hanby a nechápavosti.

,,Co se... To stalo?" prolomil nakonec blonďák ticho přiškrceným hlasem a nasucho polknul.

Stále tomu nemohl uvěřit. Tomu ani nešlo uvěřit. Bože, tohle zjistit Sakura, zabije ho! Udělala by z jeho vnitřností paštiku a jeho hlavu by nasadila na kůl vztyčený před domem, jako výstrahu všem, kteří by byli schopní se dotknout jejího Sasukeho. Znovu nasucho polknul. Tahle představa se mu teda rozhodně nelíbila.

,,Hádali jsme se," zašeptal černovlasý a neznatelně pokrčil rameny.

,,Jako vždycky," přidal se blonďák trochu odvážněji.

,,Hádali jsme se celou cestu ke mně... Proč si šel vlastně se mnou?!" vypísknul lehce na konci druhý.

,,Protože si mě tak strašně nasral, ttebayo, že jsem nemohl jen tak odejít domů a nechat to být. Nesnáším nedořešený věci," odsekl nasupeně druhý.

,,Vyspali jsme se spolu..." polknul první.

Na to blonďák už neodpověděl. Jen se nepříjemně ošil

Dvě ústa spojená v jedny. Dva jazyky bojující o nadvládu. Dvě ruce zkoumající každý milimetr těla toho druhého. Dvě srdce sehraná v jeden zběsilý toužebný rytmus. Oblečení rozházené po zemi. Dvě nahá těla tisknoucí se k sobě a sálající horkem a vzrušením. Dva penisy otírající se a narážející o sebe. Jedna velká a už od pohledu pohodlná postel s nadýchanými ustlanými peřinami a spoustou polštářů. Převalující se těla poskytující si vzájemnou rozkoš. Tiché steny postupně se měnící v hlasité vzdychání. Ústa prosící o víc. Jeden průnik vyvolávající neuvěřitelnou slast pro oba. Elektrické impulsy v obou tělech. Dvě mohutná vyvrcholení... A pak absolutní nechápavost.

,,Proč jsem byl já jako ten dole?" vypísknul nakonec blonďák, když si konečně uvědomil a začal plně vnímat lehce palčivou bolest v oblasti konečníku.

Černovlásek se ušklíbnul.

,,Protože ubožáci vždycky skončí dole?" rejpnul si s typickým úšklebkem a pozdviženým obočím.

O sekundu později už ležel přišpendlený na své půlce postele. Jeho zápěstí svíraly blonďákovy ruce, nahé opálené tělo sedělo na tom jeho. Modré oči na něj hleděly z velké blízkosti, až se mu skoro tajil dech.

,,Já ti ukážu, kdo je tady dominantní," zavrčel na něj modrooký nebezpečně chtivým hlasem, který ani on sám nepoznával.

Jen co to však dořekl, jeho tvář polil rozkošný ruměnec a z těla svého kamaráda se svalil zase na svou polovinu postele. Chtěl to udělat zase! Chtěl ho zase políbit! Chtěl ho zase cítit! Do prdele!