Jednorázovky [Různé shipy] ×

5. Škytavka (SasuNaru)

Kraťoučká, jakože fakt kraťoučká oddechovka, napsaná za několik minut, před další plánovanou a snad pro vás zajímavou kapitolovkou :D

,,Sakra Naruto! Nemůžeš s tím už přestat?!" zavřeštěla Sakura a ubalila mu ránu pěstí, která ho velmi snadně usadila zase zpátky na zem, ze které se zrovna zvednul.

,,Já *škyt* za to *škyt* nem- *škyt* -ůžu," zaškytal nešťastně Naruto a pomalu se zvednul znovu ze země.

Oprášil se a zase zaškytal.

,,Už *škyt* toho *škyt* mám plný *škyt* *škyt* plný zuby *škyt*!" Naruto škytal o sto šest.

Už mu to začalo lézt na nervy. Už od rána nedokázal přestat škytat. Vyzkoušeli už všechno možné. Snažil se to zapít, zadržet dech, stát na hlavě a další různé způsoby, které zopakovaly snad ještě stokrát, ale nic nepomáhalo. Nezkoušeli jeden jediný způsob. Vylekání. To Naruto akorát okomentoval tím, že by to stejně odteď čekal a skutečně by se nelekl.

,,Musíme něco vymyslet!" zabručel naštvaně mladý Uchiha stojící opodál sledující nešťastného Naruta, který se teď opíral o strom.

,,A co jako?! *škyt* Nic nepomáhá *škyt* *škyt* *škyt*!" bručel Naruto se založenýma rukama na prsou.

,,Říká se, že když člověk škytá, někdo na něj myslí," zadumala se Sakura ,,ale, kdo by mohl myslet na takovýho idiota, jako seš ty?" odfrkla si nakonec a zadívala se na svůj objekt touhy - na Sasukeho.

,Aspoň v něčem má Sakura konečně pravdu,' pomyslel si Sasuke s malinkým snadno přehlédnutým poloúsměvem.

,,Nemůžeme s tebou na žádnou tajnou misi. A ani na žádnou jinou misi. Prozradil by si nás hodně rychle a tím by se všechno zpackalo, pokud tě to rychle nepřejde. Nebyl by si schopnej udělat ani jedno jutsu." řekl Sasuke.

,,Vrátit se odsud taky nemůžeme," dořekla Sakura a pokývala hlavou.

Byli zrovna v Travnaté vesnici. Měli tady krátkou misi, kterou splnili již včera, ale vrátit se nemohli. Travnatá vesnice byla obklopena cizími ninji, kteří terorizovali jiné ninji a občany, kteří se z vesnice vydali někam jinam.

Měli poprvé samostatnou misi bez nějakého dohledu - bez Kakashiho. Jelikož jim bylo už šestnáct Tsunade rozhodla, že by již mohli chodit na mise bez jejich senseie, aby si konečně sáhli na strop svých možností. Všichni byli velmi zkušení a dobře vycvičení, takže v tom neviděla žádný problém.

,,Někdo by se měl, ale přece jenom vydat do Konohy a říct, že se tady my dva na chvíli zdržíme," vysvětlil nejmladší z Uchihů a svým pohledem sjel konečně na Sakuru, která na něj upírala svoje zelené oči.

,,J-já?" užasla Sakura, že ji Sasuke poprvé za celý její dosavadní život o něco požádal.

,,Byl bych ti za to velmi vděčný Sakuro," řekl Sasuke nejjemnějším hlasem jakého byl schopný, i když se mu na druhou stranu se mu z toho chtělo zvracet.

,,Dobrá, vyrážím!" usmála se zářivě Sakura, která v duchu přímo roztékala blahem a vypařila se v šedobílém oblaku kouře.

,,Tak tohle bychom měli," pousmál se Sasuke a podíval se na Naruta, který ho teď skenoval svým azurovým pohledem.

,,Proč si to *škyt* udělal?" nechápal Naruto.

,,Co?" Sasukeho levé obočí vzlétlo vzhůru.

,,Proč si nešel *škyt* místo Sakury ty *škyt*?" vysvětlil Naruto.

,,Nechci riskovat, že by mi tě Sakura zmlátila do bezvědomí jen proto, aby si už konečně přestal škytat." vysvětlil s pokrčenými rameny.

,On mě označil jako svého?' pomyslel si Naruto.

,,Uh... Aha *škyt*,"špitnul Naruto, ,,A proč *škyt* si nešel se *škyt* se Sakurou?" zkusil znovu.

,,Nesnáším ji. Navíc nechtěl bych tě tady nechat samotnýho, kdo ví, co by si tu vyvedl" řekl.

,Snad to pochopil. Přece nemůže bejt tak natvrdlej.' pomyslel si Sasuke.

,Zase mě tak označil, že bych u něj měl přece jenom nějakou šanci?' prolétlo šťastně Narutovi hlavou.

,,Víš, *škyt* že jsi mě *škyt* *škyt* označil jako své- *škyt* -ého?" zeptal se Naruto a díval se na Sasukeho, který se k němu přibližoval.

Sasuke se zastavil těsně u něj a rukou se opřel vedle Narutovy hlavy o kůru stromu, o který se blonďák doposud opíral.

,,Jo vím a tobě to snad vadí?" zeptal se Sasuke blízko jeho ucha.

,,N-ne *škyt*," koktnul Naruto.

,,Tak vidíš," zamumlal Sasuke ještě před tím, než se konečně vpil do těch měkkých Narutových rtů.

Blonďák vytřeštil oči a nebyl schopný pohybu. Byl tak šokovaný, že jeho tělo naprosto zkamenělo.

Až když překonal počáteční šok, přitáhl si Sasukeho blíž k sobě a slabě zasténal, když se jejich jazyky poprvé dotkly.

Oddělili se od sebe až teprve, když jim už celkem rapidně docházel vzduch.

,,Tak co? Lepší?" zeptal se Sasuke Naruta, kterému se ještě rychle zvedala hruď.

,,A co by mělo bejt k sakru lepší?" nechápal Naruto, až teprve po pár vteřinách co řekl tu větu, pochopil, ,,Já... Já už neškytám!" zavýskal radostně.

,,A čípak je to zásluha?" poukázal na sebe Uchiha.

Naruto si obtočil ruce okolo jeho krku a přitáhl si ho těsněji k sobě.

Sasuke si ruce obtočil okolo Narutových pevných boků.

,,Asi tvoje," zamumlal blonďák se zářivým úsměvem.

,,Asi?" pozdvihl tázavě obočí černovlasý mladík.

,,No tak určitě no," povolil Naruto a jenom jemně ho políbil na rty.

,,A nezasloužil bych si za to něco?" nadhodil jen tak Sasuke.

Naruto se sladce usmál.

,,Třeba co?" zeptal se a jednou rukou ze Sasukeho krku sjel po jeho hrudi až dolů k jeho mužství, které přes kalhoty jemně skoro nedotčeně pohladil.

,,Naruto," Sasuke slabě zasténal a pohnul se proti jeho ruce.

Blonďák se již neostýchal a vášnivě druhého mladíka políbil.

,,Asi bychom měli jít zpátky do hotelu," zabrblal s úsměvem Naruto a oba ruku v ruce vyšli vstříc hotelu.

,,A tam budeš chtít dělat co?" dělal Sasuke nechápavého, když šli po cestě.

,,No," na Narutově tváři se objevil lehký ruměnec, ,,chtěl bych se ti za to nějak odměnit," usmál se.