The Walking Dead: New Age

Kapitola 8 - Řád

První, co ucítil, byla ostrá bolest na temeni. Instinktivně položil ruku na místo, kde ho to bolelo, nahmatal velkou bouli a zaschlou krev ve vlasech. Rychle se posadil a rozhlédl se kolem sebe. Netrvalo dlouho, než si jeho oči navykly na tmu, která v místnosti panovala. Sklep, ve kterém byl, nebyl zrovna velký, bylo tady chladno, vzduch byl vlhký a stěny páchly plísní. Navzdory nedostatku světla, jehož jediným zdrojem byl dohasínající svícen uprostřed, rozpoznal siluety dalších lidí. Už se chtěl na něco zeptat, když ho přerušil jemu dobře známý hlas: ,,Takže jsi už vzhůru." Andrew si oddechl, když uslyšel hlas Clary. ,,Kde to jsme?!" Vyhrkl Andrew. ,,Abych byla upřímná, netuším. Vím toho tolik, co ty..." řekne a svěsí ramena. Pak se ale usměje, i když to ve tmě není vidět. ,,Podívej ale, kdo je tu s náma." Andrew se koukne směrem, kterým ukazuje silueta její ruky. Když pořádně zaostří, uvidí mohutné tělo, opírající se o stěnu. Nad tělem se sklání druhá osoba, o poznání drobnější. Andy dojde ke svícnu a pozdvihne ho, aby si mohl všechny přítomné lépe prohlédnout. Přiblížil se k té dvojici, tělo opírající se o stěnu poznával, vždyť to je Kenny! Ženu u něj však nepoznával. ,,Lauren." Představí se krátce a dál se věnuje Kennymu. Až při bližším ohledání Andrew zjistí, jak špatně na tom Kenny je. Zlomený nos, velký, žluto-fialový monokl pod okem, natržený ret a modřiny po celém těle svědčily o tom, že se hromotluk dostal do konfliktu. Jeho domněnku potvrdila Clara. ,,Ještě předtím, než ses probral, tu byl ten Němec, ještě s nějakýma chlapama. Kenny si s nima zrovna moc nesedl, no... zbili ho jak psa." Povzdechne si. ,,Fajn... Jakmile se probudí, můžeme probrat plán útěku." Řekne Andrew a svícen opět položí. ,,Ne. Vy je neznáte. Zabijou vás." Vloží se do toho z nenadání Lauren. ,,Co tedy navrhujete, máme tady čekat, co s náma udělají?!" Okřikne jí Andy. ,,Vy je neznáte, tak jako já..." Opakuje.

,,Když byl svět ještě normální, všichni jsme chodívali do kostela. Otec Kaz, náš kněz, byl strašně hodný člověk. S každým ze svých věřících měl osobní, přátelský vztah. Mnozí ho zvali na večírky, návštěvy, dokonce i svatby a společné dovolené. Byl neuvěřitelně sympatický, cílevědomý, vstřícný. Vždycky nás nazýval ,svými ovečkami' a všem, včetně něj, to přišlo vtipné... Když se to všechno začalo hroutit, vyzval nás, aby jsme se schovali v jeho kostele, než to všechno přejde. Kostel je dobře chráněný, je kolem něj plot, navíc se dá schovat na vrchní balkony. Taky tvrdil, že zde má dostatek jídla, pitné vody a zásob. ,Nic se neděje.' říkal. ,Budeme se modlit, náš Pán pro nás pošle záchranu, brzy přijde armáda, uděláme si tady z toho celého takový fajnový večírek.' Nikdy jsem mu neměla věřit. Úplně zešílel. Hned na druhý den nás v kostele všechny zamkl a nenechal nikoho odejít. Dokonce někde sehnal zbraně, vyhrožoval nám s nimi, že nás všechny zabije, pokud se někdo pokusí odejít. Myslí si, že to dělá všechno z Boží vůle..." Lauren se odmlčí. ,,Pak přišel ten soudný den. Bylo to večer, všichni jsme jedli. Malá dcera mého souseda Billa ale neměla dost, chtěla přidat, Kaz to však striktně odmítl. Holčička ale svého tátu tak dlouho přemlouvala, že se to rozhodl vzít do vlastních rukou a to jídlo si prostě vzal... Byla to ta největší chyba v jeho životě." Řekne se slzami v očích. ,,Kaz začal běsnit, byl úplně šílený. Začal Billa obviňovat z kacířství, nedodržování Desatera... Nakonec ho omráčil, přímo před jeho dcerou. Další den, hned ráno..." utře si slzu ,,ho přede všemi ukřižoval. Vyhrožoval nám všem, že ti, co neuposlechnou jeho přikázání, dopadnou stejně. Nikdo ho nezastavil, co hůř, někteří s ním dokonce sympatizovali. My jsme se ale ani přes tohle všechno nepodřídili, tak nás zavřel do cely. Bylo nás tu sedm..." Znovu se odmlčela a protřela si oči. ,,Od té doby si říká Father. Proto nesmíme utéct, nevíte, čeho je schopný... všechny nás zabije." Dokončí.

Andrew seděl s otevřenou pusou. Poté, co si vyslechl ten hrůzný příběh, cítil ke zvrácenému knězi ještě větší nenávist, než předtím. ,,Proto právě musíme uniknout!" Řekne odhodlaně. ,,Nesmíme dovolit, aby nás potkal stejný osud-" Nedopověděl to však, protože se masivní dveře, vedoucí do sklepa, otevřely. Prudké světlo z kostela náhle osvětlilo téměř celý sklep. V té záři stály tři postavy. Ve předu menší, obtloustlý muž, oděný v černém piánském obleku. Na krku mu visí řetízek s křížkem, který vyčuhoval z dlouhého, prošedivělého plnovousu, sahajícímu až k pupku. Na hlavě má něco jako baret, obličej mu zdobí brýle s kostěnými obroučkami. Za ním byly dvě osoby, ozbrojené střelnými zbraněmi. Jednoho z nich už Andrew poznával, byl to Hans. ,,Bratři a sestry!" Začal kněz a rozpřáhl ruce. ,,Jsem Father, váš spasitel! Není náhoda, že jste zrovna dnes tady. Náš Pán vás sem poslal s jasným účelem. Někteří z vás se ke mně totiž přidají, až nastane ten správný čas. Jiní" shlédne na ležícího Kennyho ,,Zase budou obětováni ve prospěch nás všech." Hlas měl hluboký, zněl sebevědomě, přesto tak nějak lhostejně, jako by se nic nedělo. Andrew se však více soustředil na jeho ochranku, konkrétněji tedy na Hanse. Probodával ho pohledem plným nenávisti a opovržení. To kvůli němu tady jsou. Pomohli mu, když se zdálo, že to potřeboval, a takhle se jim odvděčil... Němec však jeho pohled zachytil a k Andyho naprostému překvapení se zatvářil provinile. Vztek byl v mžiku pryč, vystřídalo jej překvapení. Father pokračoval. ,,Nebojte se, mé ovečky. Všichni do jednoho budete spaseni. Bůh s vámi." Udělá ve vzduchu dlaní kříž a otočí se na podpatku. S těmito slovy odejde. Masivní dveře se s odchodem jeho ochranky znova zavřou a ve sklepě opět zavládne temnota a ticho, které ale přeruší Lauren. ,,Toho kudrnatého vidím poprvé..." Poznamená mimoděk. Andyho mozek pracuje naplno. Myslí tím Hanse? Určitě ano, ten druhý neměl vlasy skoro žádné... Je tedy možné, že o Kazových vraždách neví? Ale... stejně je to jedno. Jsou to prohnilí parchanti, jeden jako druhý, pomyslí si. Je to beznadějné, jsou ztraceni. Najednou Andrew pocítí obrovskou tíhu na hrudi. Úzkost a beznaděj svírají jeho útroby jako had škrtič svoji kořist. Je možné, že se odsud už nikdy nedostanou?

..................................................

Doufám, že se kapitola líbila. Za kritiku a zpětnou vazbu budu moc rád.