The Walking Dead: New Age

Kapitola 12 - Staří známí

Andrew se posadí na své posteli. Právě začalo svítat, může být tak pět ráno. Protáhl se, vyčistil zuby a převlékl se. Ještě než vyrazil pryč ze svého ,,domu", zahlédl koutkem oka, jak se v druhé posteli v místnosti něco pohnulo. Byla to Clara. Musela přijít pozdě v noci, když šel totiž Andrew spát, nebyla tady. Neviděl ji už dlouho, proto přistoupil k její posteli a prohlédl si její tvář. Měla ji zjizvenou, jaká škoda, je tak mladá... Andrew cítí smíšené pocity - strašně rád by ji probudil, řekl jí, jak rád ji vidí, dokázal by s ní vést rozhovor hodiny... Ale nemůže. Tady v Red Ridge je práce hromada. Proto vstává tak brzo, musí to tady šlapat jako hodinky. Navíc, Clara se určitě potřebuje vyspat, být v průzkumné jednotce není procházka růžovým sadem. Ještě jednou se podívá na její pěknou, i když poraněnou tvář. Víčka má zavřené, na tváři úsměv, pravidelně a klidně oddechuje. ,,Snad se jí zdá něco hezkého", pomyslí si Andrew a vyjde z místnosti.

,,Starý McBrian by tu už měl být." Poznamenal Kenny a koukl se na hodinky. V Kennyho kanceláři byl nepořádek. Všude byly pomačkané papíry, otevřené plechovky, prostě nepořádek, kam se člověk podíval. Dvě ze tří křesel byly obsazené, za mohutným dubovým stolem seděl Kenny, vedle něj pak Andrew. Třetí křeslo bylo vyhrazeno pro starého farmáře, který měl přijít na schůzku dnes ráno. O stěnu u dveří se pak opíral Dominik. ,,Hele, Dominiku, nemůžeš pro něj dojít?" Požádá Andrew svého kamaráda. Muž v monterkách jen přikývne a zmizí z kanceláře. Kenny si povzdechne. ,,Doufám, že si McBrian pospíší. Dneska jsem zase usnul při práci. Lauren nebude ráda, tenhle týden je to už podruhé." Andrew si všiml, jak je hromotluk zničený. Rozcuchané vousy, chraplavý hlas, hluboké kruhy pod očima a celkově nezdravý vzhled jeho pokožky Andyho zneklidnil. Snažil se proto odvést téma od práce. ,,A co vlastně Lauren, jak se má malý?" Zeptá se povzbudivě a usměje se na vůdce Red Ridge. ,,Jo, je v pořádku. Sice je to někdy otrava, ale nemůžu se dočkat, až bude to dítko na světě. Pro něj dělám tohle všechno - aby vyrůstal v bezpečí a měl bezstarostné dětství." Usměje se a podívá se do prázdna, na chvíli se ztratí v myšlenkách. Je ticho, dlouho. ,,Tak kde je sakra ten dědek?!" Udeří Kenny do stolu pěstí. McBrian sice nebyl zrovna poctivý a milý chlap, byl však přesný jako hodinky... Najednou dveře rozrazí Dominik. ,,Lidi, nemůžu ho najít! Navíc, dveře do jeho domu byly vypáčený, vnitřek celej poničenej a rozházenej! Sousedi ale říkali, že nic neviděli. Jinak žádný stopy po krvi, ani nic takovýho, jsem nenašel." Podá hlášení. Kenny s Andym se na sebe významně podívají, pak společně vyrazí k domu starého farmáře.

,,Kurva!" Sykl Kenny. Poté, co prohledali dědulův dům, rozhodli, že bude nejlepší, když se zeptají hlídky, jestli něco neviděli. Sourozenci, William a Ruth Smithovi, teď ale před nimi leželi v tratolišti krve. Jsou posetí početnými bodnými ranami, nůž zůstal zaseknutý v lebce. Andrew si ještě jednou prohlédne znetvořená těla, končetiny, ohnuté do nepřirozených úhlů, jak umírali ve smrtelných křečích. ,,Hele... Nemyslíte si, že je celkem možný, že McBriana unesli? Chci říct, krev ani tělo jsme nenašli... Ale... proč by to někdo dělal?" Ozve se Dominik. Andrew nad tím přemýšlel. Není to nemožný, vlastně to zní i celkem logicky - proč jinak by se pachatel vloupal do Red Ridge, zabil hlídku, ale nikoho jiného? Určitě potřeboval, aby ho nikdo nespatřil, jinak by to nedělal. Musí získat víc důkazů. První ale musí zjistit, jestli nechybí ještě někdo... I Kennymu, i Andymu proběhla v ten okamžik stejná myšlenka. Vyděšeně se na sebe podívali, potom se beze slova každý rozběhl ke svému domovu. 

,,Claro? Claro!" Volá Andrew už z dálky. Dveře doslova rozrazí a rychle obhlédne celou místnost. Oddechne si, jeho kamarádka pořád leží na tom stejném místě. ,,Claro! Jsi v pořádku?!" Ptá se rychle. Dívka, která si teď v sedě rozespale prohlíží Andyho, se tváří naprosto zmateně. ,,Jasný... Proč bych neměla?" Zeptá se unaveně a pořád na něj čučí. Andymu spadl obrovský kámen ze srdce. ,,Panebože, děkuju..." Vydechne si a dívku obejme. Clara se nebrání, objetí mu vrátí. ,,Tak... Řekneš mi, co se děje?" Zeptá se, když už to začne trvat moc dlouho. ,,Jo... Jasně." Odtáhne se Andy a podrbe se na zátylku. Na chvíli se odkloní, snad aby nebylo vidět, že se červená. ,,K věci." Zvážní. ,,Myslíme, že tu máme únosce. Zabili Smithovi, unesli pravděpodobně McBriana." Řekne s kamenným výrazem ve tváři. ,,Sakra! Tak to aby jsme začali s pátráním. Už jste zjistili, jestli nechybí někdo další?" Zeptá se Clara, je vidět, že už je naprosto probraná. ,,Teď na tom pracujem. Jen... jsem moc rád, že to nejsi ty." Kouká se Andy do země. Pak uslyší naléhavé bouchání na dveře. Když otevře, stojí tam hromotluk, celý vyděšený, v očích má slzy. ,,Je pryč! Zmizela! Lauren, i s mým synem! Ti bastardi je unesli!" Vyvádí Kenny. ,,Klid, určitě to vyřešíme! Jsem si jistej, že jsou v pořádku!" Snaží se ho Andy uklidnit. ,,A teď se uklidni, chlape. Potřebujem tvůj mozek! Zjistil jsi, kdo ještě chybí?" Kenny si utřel slzu a nos do rukávu. ,,Jo... Arthur Marsh, ten vod průzkumný jednotky, myslim." Vypoví Kenny s roztřeseným hlasem. ,,Musíme seskupit pátrací skupiny, rozdělit si oblasti, naplánovat pátrání a-" Začne Andrew, Clara ho však přeruší. ,,Myslím, že není třeba. Dívejte." Zatřese hlavou a ukáže prstem na oblohu, směrem, odkud se linou dva úzké proužky černého dýmu. ,,Podle mě-" začne dívka, ale už nedořekne, hromotluk se totiž okamžitě rozběhne k bráně.

Brodí se lesem, sotva stíhají kroky běžícího Kennyho. Už jsou skoro tam, už jen pár okamžiků... Andrew skoro narazí do Kennyho, tak nečekaně se totiž zastavil. Stojí na konci lesa, ve tváři má překvapený výraz. Kolem zdroje toho kouře totiž stojí početná skupinka lidí, může jich být přes dvacet. Netrvá dlouho, než si cizí tlupa všimne těch tří. Nikdo nic neříká, jen na sebe zírají v němém úžasu. ,,A-Andrew?" Ozve se ze skupiny. Andy se na místo, odkud uslyšel svoje jméno, okamžitě podíval. Mezi lidmi se tam propletla dívka - dívka, jejíž odměřené chování, narezivělé vlasy s ofinou a pronikavě modré oči dobře znal. ,,Sandro? Myslel jsem, že jsi mrtvá..." Nevěří vlastním očím Andrew. Vypadá to, že chce Sandra ještě něco říct, zavře však pusu, když se Kenny rozejde směrem ke zdroji toho kouře. Skupinka se před ním otvírá a lidi ustupují, až se nakonec hromotlukovi naskytne odporná scenérie. Padne do trávy na kolena, z očí se mu řine tok slz, které nelze zastavit. S naprosto zoufalým výrazem, plným strachu, beznaděje a bolesti, pozoruje ten výjev před ním. Dvě hranice, k nimž jsou přivázané ohořelé mrtvoly, stále ještě doutnající, jsou ale to poslední, co ho zajímá. Přímo před ním, před jeho očima, je v zemi zasazený dřevěný kříž, bezmála tři metry vysoký. Tělo, které bylo připevněné na kříži pomocí hřebíků, přibitých do dlaní a nohou, bylo už přeměněné, byla to oživlá mrtvola. Na hlavě měla korunu z trnů. Příčinou smrti mohla být bodná rána, vedená dlouhým kopím přímo do srdce. Nejde popsat lítost, kterou Kenny ucítil, když si uvědomil, že na kříži je přibitá jeho milovaná Lauren.