The Walking Dead: New Age

Kapitola 13 - Mučedníci

Ze skupinky lidí vešel do jejího čela muž oblečený ve slušivém obleku a postavil se vedle Sandry. Vousy má upravené a zastřižené, kratší vlasy sčesané do jednoduchého, ale slušivého účesu. Postaví se čelem ke Claře a Andymu, rozpačitě se usměje, rozmáchne se rukama a pokrčí rameny. ,,Pro začátek bude slušnost, když se představím. Jmenuji se Anthony Ross, pro přátele jen Tony. Můžete mi věřit, že s tímto odporným zločinem nemáme nic společného." Řekne znechuceně a ukáže za sebe. ,,Dále... Nemohl jsem si nevšimnout, že se znáte tady ze Sandrou-" Zmlkne a zadívá se do dálky. V dálce se objevují první oživlé mrtvoly, které nejspíš všechen ten povyk přilákal. Tony jen dvakrát luskne prsty, okamžitě z jeho skupinky vyběhnou dva mladíci, mají namířeno k těm potvorám. ,,Navrhuji náš rozhovor dokončit někde v bezpečí, než jich sem přijde víc." Prohlásí ten elegantní muž rozpačitě. Andrew se otočí ke Claře. ,,Nemáme na výběr, musíme zjistit, co se stalo... Navíc, je nás víc." Řekne polohlasem směrem k ní, tak, aby to cizí skupina neslyšela. Po chvíli přemýšlení dívka přikývla. ,,Výborně." Usmál se přátelsky Tony, kterému nejspíš došlo, o čem se ti dva baví. ,,Až po vás." Vybídne je, připravený vyrazit. Andyho ale zajímá něco úplně jiného. ,,Kenny...?" Zavolá na něj. Hromotluk stále bez hnutí klečí v trávě před křížem, hlavu má svěšenou a pozoruje trávu. ,,Jděte." Pobídne je zahořkle. ,,Chápu..." Šeptne Andrew. Srdce má těžké, je mu kamaráda líto. Zároveň ale ví, že se o sebe dokáže postarat, že je Kenny silný. ,,Tak mě teda následujte." Otočí se na vůdce cizích lidí.

,,Takže..." Začne nervózně Andrew, který teď stál společně s Clarou, Dominikem, cizí skupinou a zbytkem rady uvnitř zasedací místnosti, která byla vybudována v prostorách benzínky. Andy chce pokračovat v proslovu, ale Clara mu skočí do řeči. ,,Asi to není úplně náhoda." Vystartovala na Tonyho. ,,Nebo jste snad byli na místě činu náhodou? Náhodou ve stejný den, co někdo unesl naše kamarády? Náhodou jste byli u mrtvý těl těch, kteří ten den náhodou zmizeli? Na mě je to až moc náhod." Odfrkne si a přeměří si vůdce druhé skupiny opovržlivým pohledem. Tony však zůstal klidný, nehnul ani brvou. ,,Jistě, ve vašem podání to zní dost podezřele." Prohlásí po chvíli mlčení. ,,Dovolte mi ale vypovědět, jak to bylo doopravdy. Já a moji lidé jsme kočovná skupina. Jakmile někde zůstáváme dlouho, začnou se hromadit problémy. Dlouho jsme hledali nějaké útočiště... Teď si to představte - unavení, hladoví poutníci, kteří uvidí v dálce kouř. Samozřejmě, že jsme se tam vydali, už jen z čiré zvědavosti. Ovšem potom, co jsme viděli..." Odmlčí se. ,,Nemáme s tím nic společného. Ale pokud nevěříte mým slovům, zeptejte se tady Sandry..." Pobídne ji dopředu. Všechny oči v místnosti se nyní upírají na ni. Je ticho, až moc dlouhé ticho. Pak ale přikývne. ,,Jistěže s tím nemáme nic společného. Nejsme zvířata." Ujistí je svým klidným a odměřeným hlasem. Pak  zase ustoupí dozadu. ,,Dobrá... Dejte nám chvilku na poradu." 

Clara, Andrew, Dominik a zbytek rady jsou teď před benzínkou. Ozbrojená ochranka teď hlídá Tonyho, Sandru a zbytek. ,,Nemyslím, že se jim dá věřit." Vyhrkne hned Clara, ještě než stačí někdo něco říct. ,,Já myslím, že je možný, že říkají pravdu. Přece jen, ještě jsme na ně za celou tu dlouhou dobu nenarazili, takže asi opravdu budou skupina, která na jednom místě dlouho nevydrží. A taky tam máte nějakou tu známou, ne?" Poškrábe se Dominik na zátylku. ,,To je pravda, Sandra -" chce říct Andrew, zmlkne ale, když uvidí, jak se k nim blíží postava hromotluka. Kenny je celý špinavý a od krve. Ve tváři má kamenný výraz, v očích však plameny nenávisti - touží po pomstě. ,,Kněz. Byl to ten zkurvenej kněz. Osobně mu vyrvu páteř z těla." Procedí skrz zuby. Andrew už na Fathera skoro zapomněl, hromotlukova slova mu však dávala smysl. Kříž, rituální vražda ukřižováním... znělo mu to přesně jako styl toho pomateného kazatele... Dominik jakoby mu četl myšlenky. ,,Způsob, jakým to provedl, by seděl..." Připustí. Nastane chvíle ticha, kterou prolomí až vůdce Red Ridge. ,,Rozdrtíme ty zmetky na prach. Zítra za úsvitu nástup u brány. Zaútočíme." Rozkáže a odkráčí pryč. Pohledy všech z rady teď padnou na Andyho. ,,Kenny... Má pravdu. Musíme zaútočit jako první. Dokázali se dostat přes naše hlídky a nepozorovaně unesli a zavraždili naše kamarády. Nejen, že to nemůže zůstat nepotrestané, ale taky nevíme, kolik o lidí by jsme takhle přišli, když nezaútočíme. Takže... Kennyho rozkaz platí. Zítra ať jsou všichni bojeschopní u brány. Řekněte to ostatním. Co se týče té skupiny uvnitř," ukáže na benzínku ,,pokusím se je přesvědčit, aby se k nám přidali při útoku..."

,,Kostel, říkáš..." Přemýšlí Tony a mne si při tom bradku. Před chvílí si vyslechl Andyho návrh a byl zasvěcen do celé situace. ,,Takže chceš, aby jsme vám pomohli, je to tak?" Zeptá se charismatický muž snad už počtvrté. ,,Ano... Za oplátku dostanete jídlo, vodu, zbraně a samozřejmě případnou kompenzaci, kdyby to někdo z vašich nezvládl." Opakuje Andrew unaveně s hlavou opřenou o ruku. Snaží se s Tonym vyjednat spojenectví už přes hodinu. ,,Mám lepší nápad. My vám pomůžeme. Nechte si ale svoje jídlo a zbraně. Mým lidem se tady líbí, nevidím důvod, proč by jsme tu nemohli zůstat, když vám pomůžeme s tím... Fatherem." Prohlásí Tony a zazubí se na něj. Andrew se okamžitě probere. Konečně se někam dostávají. Samozřejmě, spojenci se hodí a pracovní síly mají nedostatek, je ale otázkou, jestli by dokázal uživit takový nečekaný nárůst lidí... Ano, nějak to zvládnout musí. Potřebují spojence víc než cokoliv. Otočí se na Tonyho. ,,Dobrá, ještě to musím probrat s vůdcem, ale myslím, že jsme domluvení. Buď se svými lidmi připraven zítra za úsvitu u brány, přes noc můžete zůstat tady." Souhlasí Andrew a odejde z místnosti.

Konečně se vrací domů. Teď byl Kennyho obeznámit s podmínkami jejich nových přátel. Vůdce Red Ridge se sice netvářil ze začátku moc nadšeně, nakonec však souhlasil. Už se stmívá? Zvláštní, dnešek uběhl až podivně rychle. Oficiální pohřeb jeho tří zesnulých přátel bude z dva dny... Andrew si povzdechne a otevře dveře do svého domu. Převleče se a sedne si na postel. Až teď zjistí, že Clara nespí. ,,Poslyš, Andrew?" Zvedne se a přisedne si k němu. Andrew polkne. ,,Uhm... Ano? Co se děje?" Zeptá se, neví, kam se má dívat. ,,Už dlouho jsem ti chtěla něco říct. A teď, když zítra možná všichni umřeme..." Odmlčí se a podívá se mu do obličeje. Je ticho. Andrew neví, co má dělat, tak se dívá do země. Jakmile se odváží pohlédnout na její obličej, dívka se k němu rychle nahne a políbí ho.