Deník Silvie Snape

Komplikace jménem Snape

Miluju Bradavice, ale opravdu mi začal chybět velký prostorný Malfoy Manor. Navíc v poslední době se odehrálo spoustu věcí. Zjistila jsem, že lidi z Havraspáru jsou sice chytří, ale co se týče citů dokážou být občas více zmijozelští než samotný Zmijozel. Už spoustu lidí ví, že jsem dcera Snapa, protože někteří lidé neumí udržet svou ukecanou pusu. Otec se mě snaží, co nejvíce ignorovat, takže mě nevyvolává v hodinách, a když náhodou ode mě něco potřebuje tak jde za Katy nebo Engie, aby mi to vyřídily. Spolužáci mi to opravdu neusnadňují a pořád spekulují o tom jestli jsem omyl, proč jsem nezůstala v Krásnohůlkách atd. Už se fakt neskutečně těším na prázdniny... 

Každopádně moje nejlepší kamarádky Katy a Engie se vůbec nezměnili. A to je další důvod, proč se tak hrozně těším na Malfoy Manor. S Katy mám společný pokoj a dokážeme si celé hodiny povídat. Minulý rok jsme řešili původ Siriuse Blacka a následující dny jeho útěku mu trochu zkomplikovaly, no není to úplně to, na co bych byla hrdá, ale Harry Potter taky zkomplikoval spoustu věcí...už jenom tím, že se narodil.

Občas bych vážně chtěla vlastní pokoj, protože v temném pokoji asi těžko něco nakreslíte, ale obrovské pozemky mi nabízejí další možnosti. Ovšem to by tam nesměla být Narcisa, než stihnu cokoliv nakreslit, zahrada se promění ve staveniště skřítků, kteří s naštvaným pohledem opět předělávají pozemky.

Při těchto vzpomínkách si začnu s radostí balit kufry. Hábit, společenské šaty, knížky, hůlku a vše ostatní. Z myšlenek a balení věcí mě vyruší havraspárská prefektka. „Za půl hodiny mají být všichni ve Velké síni" řekne a odejde zpátky směrem k společenské místnosti. V tu chvíli si uvědomím, co jsem Katy slíbila. Rychle běžím ke sklepení. Katy na mě čeká už na schodech. „Co jsi mi to teda chtěla říct?" „Silvi, Snape je na tebe hrozně naštvaný ohledně toho mnoholičného lektvaru, co jsme použili na Engie." „Náhodou to bylo docela dobrý, celou večeři vypadala jako Malfoy" zasměju se. „Tohle ale není k smíchu" řekne mi vážným hlasem a podívá se mi do očí. „Nechce tě pustit na Malfoy Manor." No to snad ne, celý rok si mě nevšímá, a pak mi zakáže mojí nejoblíbenější část roku?! Beze slova odejdu, v hlavě si srovnávám, za co všechno mu chci vynadat. Bez klepání otevřu vrzající dveře. „Co si o sobě myslíš?!" řeknu, jak nejvíc naštvaně a vyčítavě dokážu. „Já věděl, že pod takovou záminkou přijdeš." „O co tu teda jde?" „Jen tě chci upozornit, že Malfoy Manor bude jiné než kdy předtím, to je vše můžeš jít." Podívám se na Snapa nechapávým pohledem, ten však nijak nereaguje. Opravdu by mě zajímalo jestli až umřu, tak si toho všimne.