VAROVÁNÍ: pokud nemáte rádi Fillie tak tohle nečtěte, je to jen čistě o mé fantazii.. Přeju hezké čtení (a asi je jasný že nebudete číst Fillie kdz ho nemáte rádi 😂)
Jo a někdy se v knížce možná vyskytne nějaká ta vulgárnost a obrázky.
Budu se sna...
,,Buď ticho" zařvala jsem na celý dům, když mi asi po osmé zazvonil budík. Podívala jsem se s nechutí na čas a vylítla z postele. Už bylo půl osmé a v osm mi začíná škola. Cesta do školy trvá asi 20 minut, to nestihnu! Běžela jsem do koupelny a divim se, že jsem nespadla. Udělala jsem ranní hygienu a převlékla se do
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(nenašla jsem nic co by nosila 11y.o holka tak jsem něco sehnala na pinterestu, sorry)
Vzala jsem si ještě svůj černý školní batoh a seběhla jsem po schodech dolů. Moje škola je celkem obyčejná, taková ta zakládka kam se fakt chcete vracet. Na snídani poslední dobou kašlu takže jsem jen pohladila našeho malého kocourka Lukeho, obula se a rozutíkala se směr autobusová zastávka. Naštěstí jsem to stihla, takže jsem dorazila v pohodě. Rodiče nikdy nejsou ráno doma, protože táta jezdí na týden vždycky do jiného města za prácí a mamka odchází v 5.
Když autobus přijel ke škole, vystoupila jsem a udělala si menší drdol, protože jsem to fakt nestíhala. Vešla jsem do školy a došla ke skříňce. Vytáhla jsem si učivo a prezula si boty. Když jsem skříňku zavřela, lekla jsem se. Za ní stála moje nejlepší kamarádka Lisa. ,,Panebože Liso! Víš jak jsem se lekla?! Tohle už prosím nedělej." křikla jsem na ni a začala se smát. Ona se po chvíli přidala a tak jsme na chodbě staly a chechtaly se jak kdyby jsme utekly z ústavu (není urážka). Lisa měla delší vlnité blonďaté vlasy. Byla stejně vysoká jako já, ale zdála se vyšší. Na obličeji měla mírné pihy, ale moc jí to slušelo. Ty její oči z ní vždy tak vyzařovaly. Pokaždé, když jste ji uviděli nevšimli jste si ničeho jiného, než ostře smaragdových duhovek, jak na vás upírají zrak. Měla dost malou pusu, ale já jsem ji vždy záviděla. Ne kvůli velikosti, ale kvůli barvě. Jemně narůžovělé rty se vždy tak usmívaly. Chtěla jsem mít vždy její podobu. Ale naopak jsem byla ráda za své dlouhé hnědé vlasy. ,,Jdeme?" Když jsem asi pět minut nehybně stála u skříňky a čuměla do blba. ,,Jo promiň, jdeme." Zamkla jsem skříňku a upravila si pás u batohu, který mi padal z ramena dolů. Ve třídě byl jako vždy hluk, takže jsme se skoro neslyšely. Seděly jsme každá na jiném konci místnosti což bylo blbý. Ona (i když se zdálo že je vyšší) seděla ve předu a já zase úplně vzadu na konci třídy u okna.
Celý den byl takový nudný, takže výuku a ten radioaktivní odpad ve školní jídelně vynecháme.
Odpoledne jsme se domluvili, že půjdeme k nám protože mamka přijíždí vždy až kolem páté a táta se vrací vždy po pěti dnech. Celkem mi chybí, ale díky němu máme dost peněz na takový život jaký teď žijeme.
Přišli jsme k nám a co se dalo čekat, že Lisa přestane vnímat a bude se motak jen kolem Lukeho (našeho kocoura kdo by zapoměl) ,,No tak Liso.. Doma máte taky kočky!" Lisa je totální milovník zvířat, takže jsem mohla počítat s tím, že si mě nebude všímat. Jedna nula pro Lukeho. Když jsem ji konečně přesvědčila, že není všem dnům konec a že Luke tu bude pořád, odešly jsme do mého pokoje, kde jsme strávily zbytek odpoledne hraním různých her atd. Lisa odešla těsně před příchodem mamky takže to bylo v pohodě. Ne že by moje mamka byla nějaká mega přísná, ona je pravý opak, ale nemá ráda nečekané návštěvy.
,,Konečně pátek!" křikla Lisa, když jsme se pozdravily druhý den ve škole. Dnes máme první hodinu Češtinu, to znamená, že sedíme spolu. Odebraly jsme se k mojí skříňce. Lisa je tu vždy jako první, protože její mamka odjíždí do práce až na devátou hodinu, což je super, ale zase se vrací dost pozdě. Když jsme přišly do třídy skoro nikdo tam nebyl, což jsme se divily, protože už tam většinou bývá hluk. Nějak jsme to neřešily...
Bez tohohle to má 650 slov. Už mě bolí prsty sorrac.. Uvidím jestli tohle vůbec někdo čte, aby mě šlo smysl. Psát další kapitoly...
