K mému překvapení jsem se probudila jako první, takže jsem se mohla od fina pomalu vzdálit, aby to nevypadalo, jakože se něco stalo. Ano, stalo a bylo to nádherné. Jsem ráda, že to Finn vidí stejně. Ale přijde mi jakoby bylo něco špatně, přece se známe teprve pět nebo šest dní, a už se mi plní všechny sny. Nemůže to být takhle rychle nebo jo? Vstala jsem z postele a šla se upravit a převlíct.
Můj outfit:
Vyšla jsem z koupelny a Finn seděl na posteli a rozespale na mě koukal. Byl tak roztomilý, myslela jsem, že se z něho znad složím na zem. ,,Dobré ráno." začala jsem a vydala se k posteli a pyžamo uložila pod polštář a následně si ustlala postel. ,,Dobré" vyšlo z něj trochu ospale, což se dalo očekávat, když jsme včera šli spát pomalu ve dvě. Finn na mě trochu zamyšleně hleděl a pak se zebe vydal větu. ,,Hele, to co bylo včera, to bylo jako reálný nebo se mi to jen zdálo?". Podívala jsem se na něho a usmála se. Asi pochopil, že vím o čem mluví a tak se usmál taky. ,,Jo, tohle reálný bylo." odpověděla jsem mu a za mnou se ozvalo ,,Co bylo reálný?". Otočila jsem se a zpozorovala Caleba, jak na nás civí. ,,No, bavili jsme se o.. O jednom mým zážitku z dovolené." zalhala jsem a vypadalo to, že Caleb není ten typ, kterej na všechno skočí, takže se samozřejmě ušklíbl a dál si žil se svýma myšlenkama. Naštěstí neměl blbé kecy, ani se na nic neptal, za což určitě může ta facka, kterou ještě nedávno schytal.
Finn si znova lehl na postel a tentokrát ji zabral celou, takže mou ustlanou půlku znovu rozházel. ,,Hej! Přestaň *smích*" začala jsem po Finnovi házet polštáře, ale než jsem stačila vzít ten jeho, abych ho po něm mohla hodit, chytil mě za ruku, přitáhl k sobě a začal mě lechtat. Já jakožto nejlechtivejší člověk planety jsem se okamžitě začala smát a svíjet. Ležela jsem na posteli a málem se tím smíchem udusila. ,,Přestaň, prosiiiiiiim!" prosila jsem ho se smíchem v očích, ale jakoby to pomohlo. Rychle jsem se vzala a uskočila z postele. Finn se dál rozvaloval na posteli a tak mi nezbývalo nic jinýho, než na něj házet probodávající pohledy. Konečně se trochu odšoupl na svojí půlku, takže jsem si mohla ustlat postel. Mezitím vším jsme samozřejmě probudili všechny kluky, ale asi se báli, že dostanou taky facku, takže když nás oba viděli, jak se smějeme na posteli, ani nemukli.
V koupelně se vystřídali všichni a tak jsme šli na snídani, ale nikdo tam nebyl. Že bychom přišli pozdě? Podívala jsem se na obrovské hodiny v chodbě naproti jídelny, ale právě naopak. Bylo půl sedmé. To jsem vstala tak brzo? Vrátili jsme se na pokoj a nevěděli co máme dělat, takže jsme si zahráli pravdu nebo úkol. Bylo to fajn, ale samozřejmě měl Caleb blbé otázky na nás dva, takže jsem ho několikrát zavraždila pohledem.Byla to celkem sranda, až do tý doby, co Gaten naštval Caleba, protože si dělal srandu, že je gay. Což samozřejmě pravda nebyla, ale Gatenovy přiblblé nápady nikdy nezmizí. Už bylo třičtvrtě na osm a tak jsme se rozhodli, že zkusíme jít na snídani podruhé. Cestou do jídelny jsem si všimla nějaké holky. Nikdy dřív jsem ji neviděla. Byla to krásná zelenooká zrzka, s bledou pletí a pihami po obličeji, ale i na rukách. Odtrhla jsem se od party a zašla za ní. ,,Ahoj, já jsem Millie Bobby Brown, ale to Bobby vynechej.. Ty jsi tu nová?" zeptala jsem se jí trochu nejistě, ale i tak aby to vypadalo přátelsky. ,,Jo jsem, přijela jsem sem, protože budu ve druhé sérii ST a dostala jsem nabídku, že můžu vidět natáčení i první série. A jinak, jsem Sadie. Sadie Sink." Dodala a přátelsky mi podala ruku. Gesto jsem zopakovala a když jsem se znovu podívala na partu, viděla jsem, že se Caleb divně culí. Dovedla jsem Sadie za partou a Sadie se začala představovat.
666 slov, ďábelské číslo, ale už nemám nápady.. Sorry guys
Jak si myslíte, že to dopadne?
ČTEŠ
Sparkles In My Heart
FanfictionVAROVÁNÍ: pokud nemáte rádi Fillie tak tohle nečtěte, je to jen čistě o mé fantazii.. Přeju hezké čtení (a asi je jasný že nebudete číst Fillie kdz ho nemáte rádi 😂) Jo a někdy se v knížce možná vyskytne nějaká ta vulgárnost a obrázky. Budu se sna...