Sparkles In My Heart

Fourth

Na stole byly položené skleničky na šampus (pro nás bez alkoholu samozřejmě) a na "Pódiu" už stáli Dufferovi. Světla zhasla a jediné velké světlo zářilo na pódium na Matta a Rosse (Dufferovi). Usadili jsme se a Matt začal svoji první větu. ,,Dobrý podvečer, sešli jsme se tu, na naší úplně první Stranger akci." dále vykládal různé vtipy, rady a vysvětloval, jak to bude vše těch osm měsíců probíhat. Nemohla jsem se soustředit. Pořád jsem myslela na to, co se to děje. Myslím mezi mnou a Finnem. Proč se před ním najednou chovám tak divně. Známe se teprve skoro tři dny a už ho.. Mi.. Ne! Přece se nemůžu do někoho jen tak zamilovat, to nejde. A navíc, vždyť on o mé určitě nemá zájem. Nic ke mě necítí, určitě je tomu tak.

Z myšlenek mě vytrhl hlasitý křik. Nebo spíš hluk z mikrofonu. Oba Dufferovi naráz zařvali odpočítávání do začátku natáčení. ,,Tři, dva, jedna!" Všichni začali tleskat. Z boků místností najednou vybuchovaly konfety a někdo si i donesl prskavky a začali je zapalovat. Byl to krásný pocit, když si uvědomíte, že se vám začal plnit sen. Dufferovi odešli z pódia a ostatní přestali tleskat. Některým už dohořívaly prskavky a rozsvítila se jen slabá červená světla ve zdi, které celou místnost podsvicovaly. Bylo to tam ještě hezčí. Začala hrát nějaká hudba (pomalá) a mě hned došlo, že na mě někdo kouká. Jasně semtam na mě někdo koukl, zřejmě proto, aby si mě ještě prohlédl s vlasama. Ale teď to bylo stále. Otočila jsem se. Koukal na mě Finn. Poslední dvě hodiny na mě kouká skoro pořád. Přišla jsem k němu, nebo spíš se přisunula. Zase tak daleko jsme od sebe nebyli. Viděla jsem mu na tváři nejistotu. A taky to, že teď tančit rozhodně nebude. Taky se mi moc nechtělo tancovat. Všichni se koíibali na parketu, jen my (já, Finn, Gaten, Noah a Caleb) jsme seděli u stolu a tupě na sebe zírali. Párkrát mi Finn řekl třeba, že mi to sluší nebo že je to tu celkem hezký. Já jsem se na něj vždycky jen usmála a on mi úsměv vracel. Celá akce skončila něco před půl jednou, ale my "děti" jsme museli jít spát o hodinu dřív. ,,Stejně spát nepůjdem" usmála jsem se u odchodu na kluky a Gaten s Caleben a Noahem přitakali.

Finn se celou dobu smál. Nevím co bylo tak vtipný, ale když jsme přišli na pokoj tak vybuchl smíchy. Pořád se díval na Gatenovy vlasy. ,,Hej, co je na mě divnyho?" v tom mi to došlo. Gaten si na sebe asi místo spreje na vlasy stříknul barvu na vlasy. Zelenou. Nejlepší bylo, že si ji stříknul jen nahoru, takže měl jeden malej flek na temeni hlavy. Všichni jsme se začali strašně smát, až na Gatena, který pořád nechápal. Podíval se na sebe do zrcadla a zhrozil se. Pak se ale taky začal smát a šel si to rychle umýt. Jeste dlouho jsme si povídali o všem možným. Když jsem se šla umýt a prevlict se do koupelny do pyžama, zase jsem za dvěma slyšela smích. To mají nějakou úchylku, že vždy když vlezu do koupelny, tak si tam začnou povídat o mě nebo co? Tentokrát jsem poslouchat nechtěla, ale byli moc hlasití a nešlo to. ,,Finne ty miluješ Millie! Ty na ni koukáš ještě víc!" tentokrát Finn neodpověděl. Když jsem byla hotová, vylezla jsem z koupelny a Finn se červenal. Chtěla jsem se zeptat co mu je, ale když mě viděl, odtrhl ode mě pohled, vzal si pyžamo a šel do koupelny, kde se zamknul. ,,To se mi vyhýbá?" řekla jsem trochu podrážděně. ,,Ne, jen jsme zase vytáhli to téma, které ho štve" teď už mi to přestalo dávat smysl. Vlastně mi to nikdy nedávalo smysl, ale proč. To téma je o mě a o něm? Já jsem to věděla, nemá mě rád tak jako já jeho. Bůhví jestli mě vůbec má rád. Lehla jsem si na postel a snažila se, aby to nevypadalo, že jsem naštvaná, ale i smutná. Byla jsem naštvaná, kvůli tomu, že jsem se dozvěděla v tak mladém věku, jak bolí láska a smutná jsem byla z toho, že ke mě pravděpodobně nic necítí. Trochu jsem si i pobrečela, ale asi jsem fakt dobrá herečka takže si kluci ničeho nevšimli. Z toho, jak jsem byla utahaná, jsem usnula. Probudilo mě zase chrápání. Chtěla jsem se posadit, ale něco mi bránilo. Kolem mě byly obmotané něčí ruce. Otočila jsem se na Finna a začala jsem se usmívat. Byla jsem překvapená, Finn mě objímá. Přitulila jsem se k němu a dělala, že spím. Nakonec se mi to i povedlo.

Probudil mě nějaký divný zvuk a smích. Otevřela jsem oči a zjistila, že ten divný zvuk vydává Noahův telefon. Fotili nás a u toho se smáli. Podívala jsem se na Finna, ještě spal. Rychle jsem se od něj odtrhla a to už se taky probudil.

811 slov.
Dnes trochu kratší, ale už se mi dnes nechce. U příští kapitoly se možná něco dozvíte, ještě nwm. Zatím..

Opravuji, budu hodná, protože někdo zlatej mi dal hvězdičky na každou kapcu. Ten díl bude ještě dnes, možná i dva. (jo a připomeň se mi v komentářích, ty která jsi mi ohodnotila knížku, udělám ti reklamku😂😊😊)