Eleventh

230 20 4
                                    

Posadila jsem se na postel a koukala se na zem. Nemůžu uvěřit, že jsem se právě řezala. Vždyť já jsem strašná. Cítila jsem na sobě pohledy všech kluků v místnosti jak kdybych byla bez hlavy nebo co. Ale dost jsem je chápala, taky by mě to celkem šokovalo.

Vstala jsem a obešla postel tak, abych se dostala ke svojí půlce lůžka. Lehla jsem si a snažila se usnout a na to všechno zapomenout. Ano v šest večer. Ptáte se, jak to tak rychle uběhlo? Sama nevím. Ale vím, že dnešek chci hodit za hlavu a dělat, že se nic nestalo. To mi ale bohužel nechá pěkně hnusnou jizvu. ,,Noahu?" Zeptala jsem se ho. ,,Ano?" odpověď zněla trochu nejistě, jako kdyby se bál, co řeknu. ,,Mohl bys si prosím sednout někam jinam? Ráda bych se přikrila." odpověděla jsem tak abych ho nějak uklidnila takže jsem se při tom uchechtla. ,,A prosím, lidi přestaňte na mě zírat jako na mrtvolu. Já stále žiju, jen se stala nehoda a já sem se omylem pořezala o kus skla, který odpadl že zrcadla. Nic se neděje" a uchechtla jsm se. Sadie na mě koukala pohledem alá Neboj, neřeknu to. Věřila jsem jí, protože si mou důvěru získala. Kluci poslechli to co jsem jim řekla a každej se odebral na svou postel. ,,Nebudeme streamovat?" navrhl Noah a byla jsem ráda, že konečně někdo prolomil to trapné ticho. ,,můžeme" odpověď Gatena byla jasná. ,,Klidně, ale mě prosím nenatáčejte, asi už půjdu spát." řekla jsem a ještě se šla do koupelny umýt a převlíct do pyžama. Vyčistila jsem si zuby a znovu nasadila mikinu, aby nešla vidět moje obvázaná rána. Vyšla jsem z koupelny a Noah už asi dávno streamoval, nevím proč, ale seděl na moji půlce postele a hihňal se. ,,Noahu" prohodil jsem a přišla k němu. ,,Jdi pryč, já chci jít spát!" řekla jsem trochu naštvaně, protože už jsem dneska neměla náladu, jako vždy. Noah se tedy zpátky přesunul na svou postel a já jsem mohla do té mé zalehnout. Už jsem byla opravdu unavená, takže jsem se ani nemusela snažit usnout a prostě jsem spala.

Sorry, že je tahle kapitola tak krátká, ale dnes jsem nějaká divná a strašně unavená. Většinou chodím spát kolem 3:20 a stihnu napsat kapču nad 1000 slov, ale dnes to asi nezvládnu. Sorry guys.
Něco nad 350 slov..

Sparkles In My HeartKde žijí příběhy. Začni objevovat