Fifth

277 20 11
                                    

(řeknu vám kdy je nejlepší si písničku pustit)

,,Hej! Nech toho!" zařval na Noaha Finn. Podíval se na mě a trochu se začervenal. Já jsem byla červená celou dobu a bylo jasný, že to už neschovám. ,,Millie, ty se červenáš! Millie miluje Finna a Finn zase jí. Jsou do sebe zamilovaný!!!" Začal se zase smát Caleb a když jsem na něj vrhla vražedný pohled, začal se ještě víc smát. Vstala jsem a vrazila mu facku. Ani jsem si to neuvědomila, ale to už na mě všichni koukali a Caleb se vzpamatoval a chtěl se se mnou začít prát. Naštěstí ho Gaten chytil a já jsem začala panikařit. Rozbrečela jsem se, rozběhla se do koupelny a tam se zamkla. Skvěle, opravdu dokonale jsem si teď právě udělala nepřátele. ,,Millie?" ozval se hlas za dveřmi, který jsem nedokázala rozpoznat. Asi z toho šoku. ,,Ať jsi kdokoliv, omlouvám se ti, ale teď mě nechte být!" zařvala jsem na toho někoho. ,,Millie to jsem já, Finn" ztuhla jsem. No super, teď si o mně myslí jaká jsem kráva. Vstala jsem z podlahy, na kterou jsem se ještě před minutou sesunula a odemkla dveře od koupelny. Stál tam Finn a v pozadí jsem viděla totálně naštvaného Caleba s ostiskem na tváři od mé ruky. Upřela jsem na něj pohled a zase se mi chtělo brečet. Nikdy se mi nestalo, aby mě někdo takhle naštval, až by dostal facku. ,,Jsem zrůda" šeptla jsem opatrně a už se mi zase zlomil hlas a začaly téct slzy. ,,Hej v klidu, zase tolik se toho nestalo. Prostě jsi mu dala facku. Mě už to taky štvalo, jak si z nás pořád dělá srandu." tohle mě trochu uklidnilo, ale když jsem se podívala za Finna, zase se mi nálada vrátila do stavu, který byl na zhroucení. Nevím proč jsem najednou začala brečet. ,,Pojď ven, Caleb dostal co si zasloužil!" řekl potichu Finn, aby ho Caleb neslyšel, ale stejně ho slyšel. Posadila jsem se na postel a podívala se na Caleba. ,,Calebe promiň, já nevím co to do mě vjelo." začala jsem se mu nějak omlouvat a po chvíli jsme si to oba dva vyříkali a bylo to zase ok. Měla jsem lepší náladu. Kluci už šli na snídani, protože už se stihli převlíct a samozřejmě, že na nás čekat nechtěli. Šli jsme s Finnem sami.

Můj outfit:

K overalu jsem si ještě vzala bílé Adidas tenisky

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

K overalu jsem si ještě vzala bílé Adidas tenisky. Finn zase koukal, první hodinu mi to lichotilo, ale teď jsem se pokaždé červenala.

Po snídani jsme měli jako vždy volno. Kluci chtěli jít na pouť, která už byla nějakou dobu v Georgii, ale já jsem měla plné ruce práce s tím, abych se naučila scénář. Nevím kdy se to budou učit oni. Sedla jsem si na postel a pročítala si blok plný scén a vět v seriálu. Zkusila jsem si zahrát scénu, kde El zabíjí demogorgona (a jak říká sbohem Miku) a když jsem zrovna začala řvát, tak do pokoje přišli kluci, aby si vzali peníze. Stála jsem tam jako magor a ještě k tomu řvala. Ani jsem si jich nevšimla. Po té, co jsem skončila začali tleskat. Lekla jsem se a otočila se. ,,Ja-jak dlouho tu jste?" trochu jsem zakoktala.

Z tohohle trapasu už se holka nevymotáš!

Moje vnitřní, sebekritické já umí mluvit vždy, když to fakt nejvíc potřebuju.
,,Noo asi jenom od chvíle co tu řveš a natahuješ ruce ke zdi, ale to bylo jen chvilku." koukala jsem na Gatena jako na nějakého ufona. Super, další trapas. Najednou přiběhl celý naštvaný a zděšený David. ,,Co se tu sakra děje?!" řval na nás a pak se podíval na mě. ,,J-já jsem si jen zkoušela jednu scénu ve scénáři" prohodila jsem trochu vyděšeně. ,,Aha, já si myslel, že vás tady někdo vraždí!" zasmál se a odešel zpátky do pokoje. ,,Takže herecké výkony - za jedna" podívala jsem se na Finna, který se taky konečně ozval a začali jsme se všichni smát. Nakonec to dopadlo tak, že jsme si všichni zkoušeli zahrát celý první díl a k mému překvapení to zase tak hrozné nebylo.

Sparkles In My HeartKde žijí příběhy. Začni objevovat