Mladí, krásní a nadržení (Young beautiful and Horny)

Pan Tequilla

Rozeběhla jsem se směrem k parketu až jsem vrazila do nějakého chlapa, popadla věci ze židle a zmizela z baru na čerstvý noční vzduch.
Se zrychlením dechem jsem si sedla na obrubník a zírala na řady aut na parkovišti stojící před klubem.
"Doprdele." Vydala jsem ze sebe. Ignorovala jsem lidi, kteří na mě pohlíželi.
Někdo se vedle mě posadil.
"Všechno v pohodě?" Zeptal se mužský hlas a pomohl mi, když jsem se nemohla navléct do bundičky.
"Jo jasně.." zamumlala jsem a pořádně si ho prohlížela. Odněkud jsem ho znala.
"Já jen, že když jste do mě vrazila a vybíhala z baru, vypadala jste, že vás někdo pořádně postrašil." Řekl potichu. Jakoby výchovně, měl velice milý hlas. Co jsem si to namlouvala, nebyla jsem vůbec v pohodě, musela jsem odsud.
"Musím si zavolat." Začala jsem vytáčet číslo Tess, spadlo mi to do hlasové schránky, stejnětak když jsem volala Linn a Josému. Kde tomu byl vůbec konec.
Začala jsem se třást. Co budu dělat.
"Opravdu jste si jistá, že se vám nestalo nic?" Zeptal se znovu ten tajemný.
"Musím se dostat domů. Musím se dos..tat... musím.. domů." Začala jsem pomalu hysterčit.
"Mohu vás zavézt, nedělá mi to jediný problém." Zamračila jsem se, když se mi dotkl prsty paže.
"Nechci jet s cizím chlapem domů, vezmu si taxika."zamručela jsem a ucouvla.
"Nenechám si vás v téhle čtvrti brát taxíka. Navíc i taxikář je cizí chlap." Dodal jemně. Sakra měl pravdu.
"Samozřejmě vás nechci přemlouvat.." "Opravdu by vám to nevadilo?" Zapípala jsem.
Zachvíli jsme seděli v autě směr můj byt. A já mu začala povídat.
"Omlouvám se že jsem v takovém stavu, ale pan teguilla mě do něj vždycky dostane." Zahihňala jsem se. Už mi bylo do smíchu. Obzvlášť když jsem vyděla výraz na jeho tváři. Nechápal.
"No kdyby byl tequilla člověk, tak je chlap. Ten večer ti je s ním dobře a další ráno se proklínáš co jsi udělal." Vůbec jsem si neuvědomila že mu tykám.
"Jaktože vlastně řídíš, tys Nepil?" Zeptala jsem se nevěřícně. Bylo něco kolem jedné ráno, bylo by divný, aby někdo v tuto hodinu nebyl opilý
"Mám teď antibiotika a říkal jsem si že to bez alkoholu ten týden vydržím." Zakývala jsem hlavou.
"To je divný jít do baru, když nesmíš pít." Rozumovala jsem opilecky.
"Třeba jsem tam jel jen proto, abych zachránil upovídanou, opilou a roztomilou holku, opravdu jsi si jistá že jsi fakt v pohodě?" Pocítila jsem zatřepetání v srdíčku když řekl roztomilou. Vzplál ve mě vztek když jsem si znovu vzpomněla na toho imbecila.
"Hajzl, si myslí, že když mě zažene do kouta a bude mi ošahávat prsa, tak se mi dostane do kalhotek." Zanadávala jsem. Můj řidič se zamračil.
"Zítra Linn zabiju.." dodala jsem si pod fousy.
"Kam to bude?" Ignorovala jsem jeho otázku a vzpomněla si na Tess.
"Tess!! Ta bude starostí bez sebe.." vytáhla jsem mobil, ani jedna sms. Napsala jsem jen rychlé "jsem ok" a hodila ho zpět do malé kabelky, začala jsem blábolit. Zavíraly se mi oči a já nepřestávala mluvit. Nevnímala jsem co říkám. Jen jsem mluvila, až jsem úplně usla.