Za Zdí II. | Larry Stylinson

Část 3

Probudí se potřetí a potřetí na jiném místě. Tohle vypadá jako... no, ložnice. Tedy, ne přímo ložnice, jenom... pokoj. Jako v normálním domku pro hosty. Hm. Je odosobněný, ale ne nepříjemný. Zdi jsou příjemně fialové, ta protější světlounce šedá. Polštář pod hlavou je čerstvě povlečený, dveřmi nikdo neprošel dobré tři hodiny, v místnosti je jeden stůl, dva počítače a jedna židle. V domě se nacházejí kromě něj tři další lidi, ale bydlí tu čtyři. Jedna žena, dva chlapci, jeden dole, jeden tady na patře.

Louis se zamračí a zatřepe hlavou. Posadí se, peřina sklouzne z těla. Tahle přikrývka je z jiného materiálu, je to obyčejné plátno. Na jeho těle je jakoby drsnější, pod ní je tepleji. Že je nahý mu do jde ve chvíli, kdy se peřina otře o jeho klín. Louisem projede vlna slasti, kterou nikdy předtím necítil. Bolest ano, to už má za sebou, když mu 100% ochrana slezla z těla. Ale slast...? Louis pohne nohou, což způsobí další dotek peřiny, druh frikce a letmého doteku, možná něco mezi tím, způsobí jeho erekci. Louis se kouše do rtu, nikdy předtím nic takového necítil, ta slast je ohromující. Všechno v něm pulzuje. Není si jistý, kde se v něm něco takového bere, nikdy se nenechal takhle jednoduše ovládnout, ale je taky pravda, že nikdy necítil slast. Nikdy nevnímal doteky takhle intenzivně; a to se jenom občas dotkne látky peřiny. Jeho úd je ve žlábku vlhký a Louis razantně odkryje své nahé tělo - což nebyl dobrý nápad. Vzduch. Louis cítí a vnímá molekulární strukturu vzduchu okolo sebe, pohyb neviditelné hmoty, přítomnost energie ve všech částech svého těla, ale i mimo ně. Naskočí mu husí kůže po celém těle, Louis zakloní hlavu, slastným pocitem jakoby zbaven smyslů. Jeho SILK zapomene na všechno okolo a soustředí se jenom na Louisovu podstatu, na jeho vzrušení, na to, aby byl pocit co nejhutnější, nejsilnější a co nejintenzivnější. Poprvé za celou svou SILK kariéru se mladému vojákovi podlomí končetiny, tělo ho zklame, Louis se zhroutí zpátky na postel, pokrčí obě nohy, trhne hlavou ke straně, zatne svaly a jeho útroby se zavlní, rozvibrují se v něm podobně, jako při doteku staršího vojáka vrněla jeho hruď. Ten šílený pocit se Louisovi dostane do palců na nohou, do konečků vlasů, do záhybů mozku, na několik okamžiků přeruší jeho napojení mozku na SILK, a zároveň si je jistý, že to právě umělá substance na něj má takový vliv. Až po několika minutách si uvědomí zběsilý tep, hučení v hlavě, únavu, slastnou dohru, mravenčení v podbřišku a tři bílé cákance na svém břiše.

"Kurva," sykne Louis sám pro sebe, načež si jakoby zpětně vzpomene, že během orgasmu vykřikl.

Paráda. Líp na sebe upozornit nemohl. Roztřeseně vydechne a znova se vyhrabe do sedu. Dává si jó dobrý pozor, aby o přecitlivělý úd ani nezavadil pohledem, natož něčím fyzickým, protože jestli se mu něco takového stane ještě někdy, nedej bože v akci, je mrtvý on i celý tým. Na druhou stranu by možná měl svůj úd potěšit něčím fyzickým. Momentálně se nemůže rozhodnout mezi sekáčkem na maso a TGV v plné rychlosti.

Jak tušil, slyší kroky. Jde za ním muž, cítí z něj něco... zvláštního. Není to SILK, ale něco tomu velmi podobného. Louis se nemůže rozhodnout, co má dělat. Sedí nahý na posteli, pokrytý vlastním spermatem. Paráda. No, mohlo to být horší. Mohlo to být sperma někoho jiného. Louisi, ježiši.

Tak nějak neví, co má dělat, takže se přestane hýbat. Pach semene v místnosti je prominentní, i člověk bez SILK mutace by si ho všiml, takže se Louis ani nenamáhá zakrýt.

"Dobré... poledne."

Louis si všimne, jak se muž pozastavil. Velmi... přitažlivý muž. Okolo čtyřiceti možná. Černé vlasy, výrazné rysy, brýle bez obruček, zvláštní oči. Bílý plášť. Hm. Možná ten šaman, co ho našel.