Za Zdí II. | Larry Stylinson

Část 18

"Pokud to nebyl on, musel mít podezření," pokrčí rameny Louis, když Heechul protočí oči nad tím zbytečně přehnaným zabezpečením. "Tohleto někdo musel chystat hodně dlouho. Střežili jsme Dr. Gackta velmi obezřetně. Muselo dát práci jenom zjistit, že žije, natož kde. Takže... jak se dostaneme dovnitř?"

"Nemáme vygenerovaná hesla. Generálové jsou mrtví, takže... asi můžeš heslo vygenerovat jenom ty."

"Já?" podiví se Louis.

"No... ano. Podívej se přímo do té kamery, co máš ve výši očí. Třeba to půjde."

Armádní generál Heechul má pravdu, funguje to. Dveře do konferenční místnosti jsou jim otevřeny. "Moment. Počkat. Čekej. Takže to znamená, že v podstatě... můžu teď otevřít úplně cokoliv na Základně?"

Heechul zváží, že mu bude lhát, jenom aby zabránil tomu, co bude následovat, ale Louis je bohužel poměrně bystrý hoch a odpoví si sám.

"Paráda! Konečně se dostanu ke svým komixům!"

"... Tak ty máš přístup k veškerým tajným informacím, k veškerým výzkumům, ke každé místnosti, která tu kde je a možná i dalším po světě, a tebe zajímají nějaké komixy?!" vytřeští oči nevěřícně Heechul. "Tak jsi píča?!"

Louis pokrčí rameny: "Ale to je MU Thor vs Deadpool. Je to první komix, kde Deadpool otevřeně přizná, že je pansexuál!"

Heechul se nadechne, jako by chtěl říct něco otcovského ba káravého, ale pak se nad svou odpovědí zamyslí a svěsí hlavu: "Dobře... dobře. Koukneme do Heideggerova apartmá a pak půjdeme pro komixy. Pak všechno ostatní. Dobře?"

Louis vejde padacím mostem do druhé části věže a otevře zadní vchod do zasedačky. Okna jsou zasklená. "No ne... oni to fakt zasklili!"

"Co?" nechápe Heechul.

"Ale nic," posteskne si láskyplně Louis a pohladí třetí okenní tabuli zleva celou dlaní. "Jen... máme toho za sebou hodně. Mám k téhle místnosti speciální láskyplný vztah."

Heechul si ho přeměří od hlavy až k patě. Jeho IQ se bude definitivně muset nechat přeměřit. Na druhou stranu ho Heechul chápe - Louis je inteligenčně asi tak na stejné úrovni jako ty okenní tabule.

"Nemáme čas, Louisi, komixy čekají," popožene ho Heechul. Ani za nic nepřizná, že si je chce sám přečíst.

"Tak jo," souhlasí Louis, ale ani se nepohne.

"No tak, Lou, rozluč se, a pojď," Heechul otevře dveře a čeká, až se ten pakoš rozloučí.

Louis políbí okenní tabuli, pak druhou a pak třetí, načež se k té poslední přitiskne tváří a a chvíli ji hladí se spokojeným úsměvem na rtech, načež se otočí do místnosti a všemu tomu sklu zamává. "Papá!"

Heechul složí hlavu do dlaní. Co je toto za pokus. Kdo to vymyslel. Komu má Heechul nechat utrhnout hlavu a spláchnout ji do hajzlu?!

Louis se hned vydá směrem k Heideggerově pracovně, kde ho přivítá odporný zápach a polomrtvé tělo.

"Co to-!"

"Levine!" kříkne Louis a klekne si k němu.

Heechul hned volá svou jednotku, aby připravila kožní štěpy, a ihned sem dorazila. Mají štěstí, nečekají ani pár vteřin, hlídka je musela následovat. Louis pomůže bezvládné tělo Heideggerovy prostitutky naložit na nosítka, načež přece jenom sáhne po svém Masamune, krátkém bojovém meči, který ukradl jednomu z těch japončíckých fanatiků, které si tak rádi objednávají jako osobní stráž mafiáni. Louis miluje, když je může zabíjet a nechávat si jejich zbraně.

"Co je?" zeptá se Heechul.

"Někdo tu je. Nepoznávám ani jednoho z nich, myslím, že tu jsou dva lidi. Nahoře, v apartmá."

Pro Louise není problém apartmán odemknout. Naskytne se mu velmi zvláštní pohled.

"Louisi...! Ježiši kriste! Už jsem ani nedoufal, že tě ještě někdy uvidím! Byl jsem si jistý, že tady chcípnu, než se ke mně někdo dostane! Proboha, ty jsi... eh, jsi to vůbec ty? Vypadáš jinak..."

Plukovník... Hitchcook. To není tak překvapivé. "Jsi... jsi v pořádku? Uh, taky tě rád vidím, no, se mnou je to... dostal jsem nový SILK, ale co... co ty tu děláš? A jak ti je?"

"Jsem v pořádku, viru jsem asi stihl uniknout. Byl jsem v prostorách dole pod zasedačkou, když mi volali, co se dole děje, běžel jsem varovat Heideggera. Ale ten pro mě měl překvapení sám o sobě," pokyne plukovník Hitchcook ke svázanému štábnímu generálovi na židli a s roubíkem v puse.

"Generále?" zamračí se Heechul.

"Co se stalo?" přidá se k němu Louis. Nesedí mu to. Tahle situace jeho SILK přijde divná. Hraná.

"Čekal jsem na Armádního generála Heideggera tady, v pracovně. Musel ji opustit ve spěchu. Našel jsem tyto dopisy," kývne plukovník ke stolu.

Heechul se jimi hned začne přehrabovat, namátkově je číst. Plukovník Hitchcook se dá do vyprávění, ale Louis sleduje Heideggera. Něco je špatně. Louis to cítí, jenom to neumí zachytit. Neví, jestli je to zrada ze strany Heideggera. Louis napůl mozku vidí, co Heechul čte - zrada, plán na zabití Gackta, plán na ovládnutí Základny, jak začít znovu, kontakty s kontrarozvědkou, plánování vyloupení Gacktovy laboratoře, plán použít WWII virus ventilací která vede z jeho apartmá do zasedačky a dolů do kantýny - napůl poslouchá Hitchcookovo vyprávění o tom, jak armádní generál přišel, plukovníka napadl a nejspíš ho chtěl zabít, načež se pochlubí několika zraněními, ale Louis stále sleduje Heideggera, který ne a ne se mu podívat do očí.

"Byl jsem rád, že generál Heidegger není zdatný v boji. Naštěstí jsem měl zbraň, jinak bych se mu neubránil."

Heidegger... Jako by svůj boj vzdal. Jako by se ani nepokoušel bránit. Ale Louise zaregistroval, Louis si všiml, jak se Heidegger zatvářil, když oba vešli do místnosti. A teď se mu vysloveně ulevilo.

"To od vás bylo pozoruhodně duchaplné, plukovníku," shrne svůj postoj nakonec Heechul.

"Děkuji, generále, pane."

Našel všechno, co potřeboval najít. Byl to Heidegger, není pochyb, a Heechul udělá cokoliv, aby za to byl Heidegger potrestán. Ideálně aby se mu ani nedostalo slyšení - ostatně, co by Heidegger řekl? Že je to celé nastrčená šaráda? Že za všechno může Hitchcook?

Ten zkurvený bastard to celé plánoval. "Měl jsem to přežít." řekne pak do hovoru těch dvou samolibých debilů tiše. "Dals mi něco do pití. Nějaký protijed."

"C-co? O čem to mluvíš? Louisi - a- a- Generále, nikdy jsem nic takového-!"

"Celé jsi to naplánoval. A Heidegger tušil, že jsi to byl ty. Proto neměl radost, když ses mě tak držel."

"Louisi - o čem to mluvíš? Jsem překvapený a šťastný, že jsi to přežil, netušil jsem, že by mohl kdokoliv-!"

"Poslední noc. V důstojnickém klubu na Základně, pamatuješ? Tu noc jsem věděl, že někdo porušuje pravidla. Že musím být ve střehu. Věděl jsem to - můj dnešní SILK by to poznal hned, stejně jako vím, že lžeš. Heidegger svou práci miluje a pro ochranu Základny udělá cokoliv. Ale ty, ty zasraný bastarde, ty jsi chtěl jenom jeho místo."

"Generále, pane, tohle je - to je neslýchané, Louisi, ten nový SILK tě-?!"

"Ano? Tak jak je možné, že víš, kdo tohle je?" ukáže na generála Heechula Louis. "A jak víš o novém SILKu? A ačkoli tyhle všechny padělané dopisy oceňuju, zapomínáš na jednu velmi, velmi důležitou věc..."

Louis se sehne ke Generálu Heideggerovi a použije Masamune, aby mu mohl rozřezat pouta.