It's only job, okay? [NaruGaa] ✔

6. Pain it's just pain

Naruto byl jako na jehlách. Velice se těšil, až se rudovlásek objeví ve dveřích. Shikamaru na tento víkend domů nejel, ale domluvil si nocleh u své přítelkyně. Tuhle noc tu nejspíš bude další šukačka a vzhledem k tomu, že je Naruto celý týden nadržený jak hřebec, tak pořádná. Ach ty opožděné hormony...

"Ještě bychom si měli projít ty příklady, co nám profesor zadal."

Blonďák po něm švihl nenávistným pohledem. Spíše byl mířen na ty příklady. Teď toho čekání nemůže nechat! Bylo čtvrt na čtyři! Za chvíli tu bude!

"Sorry, ale musíme to udělat. Skončíme dřív, než ten tvůj amant přijde," ušklíbl se na svého kamaráda a už si vytahoval A4 tištěnou snad tisícem písmen, včetně těch rozkošně zákeřných čísel. Odkdy se do matiky cpala písmena?

Naruto hlasitě zaúpěl a složil hlavu do dlaní. On tý matice prostě neuteče. To by raději dělal něco z praxe. To ho bavilo. Teorie mu vůbec nešla. Nechápal, jak se mohl dostat na vysokou. Navíc na takovou prestižní, řekl by. U Shikamara to chápal. Ten byl talent a machr. U Naruta za to nejspíš mohl vliv rodičů. Co taky jiného. Něco takového na svém bohatství taky nesnášel. Lidé ho měli za rozmazleného fracka, přitom vyrůstal v chudých poměrech.

Telefon dávno ukazoval 16:24, ale Gaara vůbec nespěchal. Chtěl si to ještě třikrát rozmyslet. Nakonec ho vidina tisícovky nalákala. Stará důchodkyně ho málem sežrala, když to zjistila. Hlídala Shinkiho ráda, jenže tady šlo o zdraví jeho jediného rodiče. U vchodu na koleje nikdo nestál, ani nevyhlížel, normálně vstoupil dovnitř a vyhledal požadovaný pokoj. Šlo to rychle, než cesta sem. To jednou nechtěně zajel jinam, ale naštěstí po těch letech New York znal, tak už to nebylo tak zlé.

Většina studentů byla doma, nebo si užívala velkoměsta plnými doušky. Raději na dveře se jmenovkou Uzumaki a Nara zaklepal. Nara... To byl jeho spolubydlící? Minule tu slyšel nějaký hlas. Možná... mu nabízel tolik, protože doufal v trojku? Snad ho nepřinutí k ničemu vážnějšímu.

"Hele, kdo se uráčel otevřít," rýpl si zrzek, jen co mu otevřel student s rozcuchanými vlasy.

"Hele, kdo se uráčil přijít," oplatil mu a naopak se široce usmál: "Jsem rád, že si tu," dodal ještě rychle a pozval ho dovnitř.

Gaara dlouho neotálel. Rád se ohřál v teplém prostředí. Z venku přišel opět promrzlý. Hned ze sebe stáhl bundu, mikinu, zůstal jen v triku a od hřbetu ruky, přes celé předloktí se táhly černé návleky. Dal si je na obě předloktí. To kvůli těm odřeným zápěstím. Naruto mu věnoval zvědavý pohled.

"Nehoda při vaření. Chci si to nechat, i triko. Tam... jsem... se... taky... opařil..." vypravil ze sebe tiše zelenooký.

"No... D-dobře..." řekl nejistě. Sice to bude divný, když s ním nebude šoustat kůži na kůži, ale pro dnešek to přežije. Nebude se ho ptát. Prostě se spálil... Ok. Bral to. Chtěl ještě něco namítnout, aby počkat, anebo mu vysvětlil jak se to stalo, jenže umlčely ho cizí rty a okamžitě byl natlačen zezadu na stůl. Zbrklé pohyby předchozího, zároveň příštího milence ho spíš rozhodily. Tak on na to jde takhle rychle, jo? Překvapeně zavzdychal, když mu cizí jazyk vplul do úst a pak mu přistála ruka na rozkroku. Bože, on byl tak nadržený, ale stejně musel vyřešit ještě jednu věc.

"Phmm... Poč-k- ahh, at..." zajíkl se mu Uzumaki do úst. Rychle mu chytil ruku a pak se od něj odtáhl pro nabrání vzduchu. Opíral se o stůl a dosti mu to vadilo. "Nějak... moc hrr, ne?" hekl s rudými tvářemi.

"Chtěl jsi snad začít sám?" Naklonil hlavu na stranu, nahrnul se k jeho krku, kde jej letmo dráždivě olízl. Ať začne něco dělat. Taky se může obléct a odejít.