It's only job, okay? [NaruGaa] ✔

15. Do you like him?

Asi po hodince strávené společně v Narutově pokoji, už se Shinki netrpělivě zvedl a ptal Kushiny, kampak to jeho otec vlastně šel. Rudovláska tedy vyšlapala schody do druhého patra a zastavila se přede dveřmi synova pokoje, jenomže zaslechla tlumené, leč výrazně podivné zvuky. Zamračila se a ze zvědavosti přiložila ucho ke dveřím a naslouchala.

"P-počkej! Tam! Tam!"

"Ještě to vydrž!"

"Ne, kurva, jebe ti?!"

"Vydrrrrrrrž!"

"Přestaň, nebo-"

"Nebo co? Mám tě v šachu Sabaku."

"Přísahám, že tě sejmu až tohle skončíme."

Kushina se s pozvednutým obočím zadívala na kliku, odtáhla se a sáhla po ní. Nečekaně zamčeno. Cukla sebou když zaslechla tlumený výjek patřící Narutovi. Přes tvář se jí rozlil perverzní úsměv.

Ale, ale, copak tam ti rošťáci asi dělají...

"Tak, kde je táta?" ozval se za ní ten nevinný, dětský hlásek, kvůli tomu málem nadskočila. Ten prcek byl tak moc tichý. Skoro by si ho nevšimla.

"Eeeee, noooo..." Zamyslela se rychle starší žena a s přeslazeným úsměvem mávla rukou. "T-tady není! Něco... dělá s Narutem jinde. Asi teď nemá čas. Necháme je, ano?" Položila dítěti ruku na rameno a zatlačila na něj, aby šel zpátky.

"A co dělá?" ptal se opět a raději se otočil čelem ke schodům. Stále se ošíval po chodbě, mající pocit, že tam Gaara je a Kushina mu lže.

"To se všechno vysvětlí až ti bude patnáct a teď jdeme..." oznámila nekompromisně žena a pro všechny případy jej chytila jemně za ručku. Další věc, kterou bude muset s Narutem probrat.

"Tyvole! Jak to můžeš dávat?!" vyjekl už nasraně Naruto, když to vypadalo, že prohraje další zápas. On se fakt snažil! Celou dobu tu hráli hru... Konkrétně jednu o ninjech, která oba neskutečně chytila.

Gaara se ušklíbl, mohli se o něco vsadit, aby to bylo zajímavější. Jen v pohodě ovládal ovladač a jeho vybraný charakter pobíhal po obrazovce, metal jeden útok za druhým na blonďákovu postavu. Tohle ho sakra bavilo! Hned jakmile pochopil hratelnost, což se stalo po prvním zápasu, začal ho drtit. Celkem si oblíbil jednoho týpka ovládající písek. Náhoda?

"Iiiiii~! Nech se zasáhnout!" hekl Naruto pln adrenalinu z této velice populární hry a pokaždé nahnul své tělo směrem, kterým chtěl, aby postava uhnula, či běžela. Vkládal do toho moc emocí.

"Ne," odpověděl mu Sabaku chladně, ušklíbl se a rozhodl se pro ukončení již dvacátého kola. Nechal si jeden ultimátní útok pro jeho doražení. V očích se mu zákeřně zalesklo, hbité prsty synchronizovaně stiskli tři tlačítka naráz a jeho neživá postava ukončila ničivou schopností Uzumakiho avatara.

"To není fér! Tys to nějak hecknul, nebo co?" zabrblal uraženě a div nemrštil bezdrátovým ovladačem na zem. Zkřížil si paže na hrudníku a zcela ignoroval Gaarův pobavený pohled. Hudba ze hry mu pronikala do uší. Chtěl přeci vyhrát! Tohle se nedělá... To on měl vyhrávat. Celé to mělo být naopak. Úplně cítil jak se mu kvůli tomu hroutí život.

Rudovlasý odložil ovladač a tiše se uchechtl. "Je to jen hra. Navíc ji nehraju prvně," poví mu klidně. Dobře, lhal, tohle nikdy nehrál, ale aspoň se ten hňup nebude tolik chovat takhle.

"Vážně?" Zvedl k němu blonďáček zvědavý pohled. To by vysvětlilo, proč je tak dobrej. Kdyby to řekl hned, vybral by něco, v čem exceluje on. "Tak si zahrajeme ještě něco?" Navrhl nesměle.