It's only job, okay? [NaruGaa] ✔

11. I want you with me

Gaara se probudil jako první. Zkontroloval stav syna, vzbudil ho a pomohl mu s balením. I když byl Shinki nadšený, že jede na výlet, únava byla viditelná. Pak teprve šel vypakovat z gauče Naruta. Pořád si říkal, zda je to dobrý nápad. Přeci jen... je to úplně cizí kluk. Skoro ho nezná. Neměl by. Proč by měl jezdit někam do pryč...? Navíc, když už se s ním v baru počítá?

Musel si zajít do koupelny, aby měl na následující hovor se šéfem klid. Zhluboka se nadechl, opřel se zády o stěnu vedle dveří a vytočil Shirovo číslo.

"Nazdar Shiro, hele, chtěl... bych tě o něco poprosit. Potřeboval bych ještě na týden volno. Šlo by to?" optal se opatrně. U kohokoliv jiného by musel spíš slušněji, jenže Shira znal delší dobu a byl to spíš pohodář, než diktátor.

"No... Ahoj..." ozvalo se z druhé strany ne moc nadšeně. S tímhle asi moc nepočítal. "Jenže já už s tebou od pondělí počítám."

"Já vím... omlouvám se, ale odpracuju si to. Slibuji," hlesl odevzdaně a skousl si ret. Teď jestli na tom Chiyo nebude lépe, kdoví, co bude dělat. Platit za chůvu fakt nehodlá. Navíc nemá noc důvěru v cizích lidech.

"S tím počítám, ale... Už ti další volno dát nemůžu..."

"Minule mi zbylo ještě pár dní volna. Chci si to přidat k tomuhle... Půjde to?"

"Nemůžu ti dát další volno."

"Vždycky jsem tam trčel celou noc až do zavíračky. Vždycky, a ty to víš."

"Dřív to bylo jinak. Nebyly kšefty." Podle tónu Gaara poznal, že začíná být podrážděný. To nebylo dobré znamení. Raději mu nebude říkat ani o tom, že má jet pryč s jedním týpkem. To by dozajista chytl nerva na druhou, anebo rovnou na třetí.

"Prosím. Vážně to volno potřebuju." Už nevěděl co má říkat. Zkoušel to jemným hlasem a jeho obličej začínal být smířený s tím, že to neprojde a bude to muset zůstat.

"Jestli chceš volno fajn. Dám ti kupu volna, protože když už nemáš práci, tak se to pěkně nakupí, že?"

"C-cože?" Zalapal Sabaku po dechu. No to si dělá prdel! Vyrazil ho?! Ze sekundy na sekundu? Koho jinýho by si tam sehnal? Vždyť to během týdne sám zvládne!

"Jo, slyšel jsi. Teď se ti omlouvám já, ale když nejsi schopný přijít, k čemu mi tady budeš?"

Sabaku se kousl do rtu. Začínal mít neblahý pocit, že to směřuje tam, kam nechtěl. "Ale já tu práci potřebuju... Nedalo... by se s tím něco, prosím, udělat?" Naléhal dál. To by tak chybělo, aby ho vyrazil jen proto, že nemůže přijít. Dříve to nevadilo. Vždyť není vázaný pořádnou smlouvou. Kdykoliv si může udělat volno a Shira by nesměl nic ceknout. Proč je to teď zas jinak? Se blbě vyspal a je podrážděný, nebo co?

"Uděláš cokoliv?"

"Cokoliv," odkýval tupě, pak se praštil do hlavy, až to tou malou koupelnou zadunělo. Naaaah, ty debile! Teď budeš muset kývnout na všechno, co si na tebe nachystá! Vážně si génius... Wow, šikovný...

"Fajn. V pondělí normálně přijď, ale odejdeš se mnou, jasný? Zbytek ti řeknu pak, měj se..." A zavěsil hovor. Nedal by nic za to, že teď je nadšený jak ho má v hrsti. Tak a je to v prdeli.

"Hajzl jeden zasranej," ulevil si tiše, když si dal telefon před sebe. Tak ten zmetek ještě bude vydírat. Asi s tím neměl souhlasit. On by ho nevyhodil. Nikdo nechce pracovat v takovém pajzlu. Zamračil se. Takže... v pondělí se jako vyspí se svým šéfem? To je fakt pakárna na čtvrtou... Jestli si myslí, že to s ním bude mít jednoduchý, tak to se sakra plete. Ten hajzl bude ještě litovat