Život pro mě není víc,
všechno má svuj rub a líc.
Ale já karet už spousty otočil,
do spousty věcí se namočil.
Ale stejně nenašel to co hledám,
a dál už to asi nedám.
Štěstí pro mě asi neexistuje více,
já do světa křicel a vykřičel si hlas i plíce.
A tak sám na okraji stojím,
co dál to vážně nevím.
Stačí krok a budu mít pokoj konečně,
mám chuť rozběhnout se hořečně.
Skočit a letět ke dnu kam patřím,
proč dál život svůj mařím.
ČTEŠ
Sbírka básniček prázdného srdce
RandomBásničky které mi pomáhají zvládat mé deprese tím že je píšu aneb sbírka skoro všech básní co jsem kdy napsal přepsané jak mi jdou pod ruku.
