Hluboko do masa bezduše,
hluboko žiletkou do kůže,
Hluboko do duše,
až do krve netuše.
Jak řešit svoje stresy,
bolest smutek a jiné děsy.
Chtěl bych se svěřit kamarádům co nemám,
a tak dál je pořád hledám.
Ale neexistují a tak není co dělat víc,
než žiletkou řezat víc a víc.
A když krev po ruce teče,
a ty sedíš v kleče.
Uvědomíš si krásný příchod konce,
a svůj život uvidíš dokonce.
Tehdy budeš šťastný teprve,
až když budeš celý od krve.
Smrt je to pracná ne uplně lehká,
a však tvoje skořápka je křehká.
A proto řezej ŘEZEJ!! VÍC A VÍC,
a dál už neřeš nic.
ČTEŠ
Sbírka básniček prázdného srdce
RandomBásničky které mi pomáhají zvládat mé deprese tím že je píšu aneb sbírka skoro všech básní co jsem kdy napsal přepsané jak mi jdou pod ruku.
