...
...
..
Počet slov.. 1030
• P.O.V Ara •
"Když je ted součástí nás, neměli by jsme jí vzít do Podsvětí?" vydal ze sebe najednou Taehyung, když jsme byli všichni v jejich obývacím pokoji a hrál s Jungkookem na obří televizi nějakou hru, která musela stát více než můj plat v kavárně. Ostatní jsme jen seděli kolem a sledovali je. Je tohle co dělají gangy každý den? A co je sakra Podsvětí?
"Za prvé.. Ještě nepatří mezi nás a za druhé, ne.. Děti tam nemají co dělat" odpověděl mu na to Yoongi, který byl po celou dobu na telefonu a jemně se u toho mračil. Namjoon vedle něho se ušklíbl a pobaveně pokroutil hlavou. Kdo je tady podle něho dítě? "Není jí ještě ani 18 a chcete jí tahat někam, kde by jí zabili jedním pohledem" také se jemně ušklíbl nad tím, co právě ted řekl a pomalu pozvedl hlavu ke mě a koukl se mi seriozně do očí. "Pro malé holčičky to tam je nebezpečné" navlhčil si rty a pořád mě propaloval pohledem. Odfrkla jsem si a zkřížila si ruce na hrudi a rychle od něj odvrátila svůj pohled. Jeho pohled mi je čím dál tím více nepříjemnější.
"Nejsem dítě" zamračila jsem se a dělala, že se soustředím na televizi přede mnou. Zaslechla jsem jeho uchechtnutí. Jemně se sklonil a své ruce si opřel o kolena, přičemž jsem mohla pořád cítit jeho pohled na mě.
"Opravdu?" zeptal se, no já jsem jen přikývla a dále jen sledovala jak Taehyung a Jungkook hrajou nějakou hru, které jsem vůbec nerozuměla. "Kdo v tvém věku má ještě pyžamo s Hello Kitty?" v tu chvíli jsem na něj zrychleně otočila hlavu a s nechápavým pohledem a s polootevřenou pusou jsem ho jen sledovala. Na to na nás dva všichni pohlédli a i ti dva dokonce přestali hrát. Ted se cítím velmi trapně. Jak to sakra ví? "Kdo si v tvém věku píše ještě deníček?" znovu se uchechtl a já stydlivě sklopila hlavu do mého klínu.
"J-Já.." nezmohla jsem se na víc. Jen jsem si stydlivě hrála se svými prsty na ruce, které se mi ted ze studu velmi potily a moje tváře přímo hořeli. "J-Jak to víš?" zvědavě jsem se ho zeptala a dala si obě dvě ruce na tváře, aby neviděli jak moc se červenám. Hrabali se mi v mých věcech? Znamená, že byli u mě doma? Vykulila jsem oči, když jsem si to uvědomila a na všechny se po jednom koukla, až jsem se zastavila u Yoongiho, který mě neustále sledoval tím jeho ostrým pohledem.
"Možná by jsme jí tam ale měli vzít" zamyslel se Namjoon a přitom se koukl na Yoongiho. Právě mě.. odignorovali? Povzdechla jsem si a odvrátila od nich pohled na zem, která pro mě byla více zajímavá než oni. "Bude to šance, aby se z ní stal drsnější člověk" ušklíbl se na mě, zatím co jsem jen na sucho polkla. Je to tam tak hrozné? "Jak jinak jí chceš připravit na to, co jí ještě čeká? Musí vědět, že to není procházka růžovým sadem" znovu se ozval a já na něj upřela svůj pohled. Už dávno vím, že tohle není žádná pohádka.. Co si o mě myslí?
"Fajn. Může s námi dnes večer jít" zkřížil si Yoongi ruce na hrudi a znovu si navlhčil rty. "Když se jí ale něco stane, nic s tím nemám společného" pozvedl jeden koutek úst a zvedl se z gauče. Co tím myslel? Stane se mi něco? Naposledy se na mě podíval a pak odešel pryč z téhle místnosti. Ostatní se zase začali věnovat tomu co předtím a já jen nehybně seděla a vše si to v hlavě srovnávala. Najednou si přede mě stoupl Jin, který mě z mých myšlenek probudil.
"Pojd" usmál se na mě a rukou mi ukázal, at za ním jdu. I když se mi moc nechtělo, tak jsem se za ním vydala. Vím, že Jinovy mohu věřit. Ne? Pomalu jsme došli do druhého patra téhle obří vily, kde bylo několik dveří. "Tady máme pokoje" otočil se na mě a zastavil se u jedněch dveří. "Tady je od ted tvůj pokoj" otevřel dveře a já jsem tak mohla vidět velmi krásně zařízený pokoj. S mými věcmi. Jak..? Překvapeně jsem si pokoj prohlížela a všimla si, že jsou tu opravdu skoro všechny věci z mého pokoje, které jsem měla u babičky. Je vůbec v pořádku? Doufám v to. "Když něco budeš potřebovat, mám pokoj hned vedle tebe" oznámil mi, na což jsem jen přikývla a pořád si prohlížela od ted můj nový pokoj. Takže takhle Yoongi věděl, že.. nosím Hello Kitty pyžamo? No co? Je pohodlné. Hrabal se mi i v jiných věcech? "Přestěhovali to sem až dnes" pousmál se a tím mi asi vysvětlil, proč mi předtím moje oblečení musel donést.
"Co je Podsvětí?" nervozně jsem se ho zeptala, na což si povzdechl a sedl si na mojí postel. "M-Mám se bát?" jemně jsem se zakoktala a začala si z nervozity hrát s mými prsty na rukou, což dělám pokaždé, co se cítím nervozně.
"Podsvětí je místo kde se setkává několik lidí z našeho gangu. Většinou se tam nedějí hezké věci, které by si určitě chtěla ráda vidět" koukal na mě ted už se seriozním pohledem. "Nechci aby si měla strach. Nesmíš tam na sobě nic nechat znát. Lidi tam poznají nový maso" stoupl si z postele a přešel blíže ke mě. "Tvář se normálně, jako kdyby si tam patřila už nějakou dobu" poklepal mi jemně rukou na rameni a já se nervozně usmála. Co se tam děje tak hrozného? No asi je lepší když to nebudu vědět.
"Ublíží mi tam někdo?" zeptala jsem se znovu na otázku, která mě také velmi zajímala od té doby, co řekl, že se tam nedějí hezké věci.
"Ne když neporušíš pravidla, která ti dám" pomalu jsem přikývla, že chápu a dále ho s nastraženými uši poslouchala.
"Jinak se může stát že umřeš hned co tam vejdeš"
---
Ahojky! Moc se omlouvám, že kapitola vychází až ted <3 Doufám, že se Vám ale líbí tak jako mě a že jste s ní spokojení <3
Budu moc ráda za každý votes a komentář :) <3
...
Pokračovat na další kapitolu?
Ano | Ne
...
..
ČTEŠ
𝐈𝐍𝐒𝐀𝐍𝐄 • BTS Gang AU
ФанфикKdyž se Park Ara ocitne v děsivé situaci, jak se vyrovná s následky?