𝐈𝐍𝐒𝐀𝐍𝐄 • BTS Gang AU

⟅KAPITOLA SEDMNÁCTÁ⟆

...

Načítání..

Error

...

Načítání..

...

Počet slov.. 1091

• P.O.V Ara •

"Kolik vám je?" zeptal se nás policajt, který seděl za stolem a psal si nějaké věci do počítače. Usrkl si ze své horké kávy, kterou měl položenou vedle sebe a konečně se na nás po delší době podíval. Spojil si ruce a čekal na naší odpověd. 

"24" řekl Jimin a hned po něm Taehyung řekl ten jeho úplně stejný věk jako Jiminův. Překvapeně jsem se na ně koukla a nemohla uvěřit, že jim je opravdu tolik. Myslela jsem si, že jim je tak 20.. Opravdu jim je 24? Kolik je potom Yoongimu?

"17" řekla jsem potichu a koukla se do svého klína, kde jsem měla položené své ruce a nervozně si s nima hrála. Chtěla jsem být už pryč, nikdy jsem nebyla na policejní stanici a to, co mě čeká až se o tomhle dozví Yoongi nechci vědět. Povzdechla jsem si a začala si z nervozity skousávat dolní ret. 

"Huh.. Mladá tedy?" pozvedl obočí policajt a já pomalu nejistě přikývla. Znovu si něco zapsal do počítače, než se na nás znovu podíval a přeměřil pohledem, chtěl něco říct, ale v tom ho přerušil Jimin.

"Takže nás tu budete držet, zatím co tu lidi venku opravdu dělají ilegální věci? Budete je ignorovat a radši tu budete držet 3 nevinný lidi, nezminuji, malou holku, kteří se snažili najít ztracenou kočku?" pozvedl pobaveně obočí a opřel se zády o židli, na které jsme seděli všichni. Na sucho jsem polkla a pohled znovu odvrátila z Jimina na policajta před námi, který se na něj koukal celkem překvapeně. A co že to řekl? Malá holka? 

"Pane, děláme maximum pro to, aby všechny ulice byli v co největším bezpečí" narovnal se a lehce si odkašlal, než znovu promluvil. "Mohl bych vás klidně nechat jít, ale jelikož je ještě mladá, budu potřebovat dospělého, aby si pro ní přišel. I pro vás dva" ukázal na Jimina a Taehyunga, kteří seděli vedle mě a vypadalo to tak, že jim je to všechno jedno.

"A my nejsme dospělí?" zamračil se lehce Taehyung a zkřížil si ruce na hrudi. 

"Nechci riskovat, že by jste se do té uličky vrátili znovu. Navíc ve vašem batohu jsme našli nějaké spreje. Nechcete mi říct k čemu jste je měli?" prohlédl si nás všechny po jednom a jeden ze sprejů položil na stůl. Taehyung protočil očima a krátce se zasmál, než zakýval hlavou na to, že mu to neřekne. Povzdechl si a pokroutil nad ním nevěřícně hlavou.

"Budu potřebovat telefonní číslo" vyndal si nějaký malý papírek a propisku a papírek s propiskou pak položil před Jimina. "Nejlepší by bylo číslo vašich rodičů" dodal ještě, než začal Jimin psát nějaké telefonní číslo na papírek. Ten policajt opravdu nemá ponětí, s kým se ted baví..

"Pamatuji si jen číslo našeho staršího bratra" odpověděl mu na to Jimin a na to mu papírek s číslem podal zpátky. Podezíravě se na něj koukl, ale papírek si z jeho ruky převzal, než si vzal do druhé ruky svůj telefon a číslo začal vytáčet. Nervozně jsem si začala mnout ruce a sledovala to, jak potichu telefon začal vyzvánět. Starší bratr?  Musím říct, že Jimin umí opravdu dobře lhát.. Zatím co já jsem na tom mizerně. Nejradši bych tady začala křičet o pomoc a chtěla bych od nich utéct. No asi by to nedopadlo dobře. Mohl si také odpustit tu část, že Taehyung je můj přítel..

---

"Jimine, Taehyungu, Aro" ozval se za námi hlas. Až moc povědomý hlas. Zvedla jsem hlavu a koukla se ke dveřím, kde stál Yoongi. Naštvaný Yoongi. Mračil se a propaloval nás vražedným pohledem. Hned jak si ale všiml, že se na něj jeden z policajtů koukl, tak se jeho výraz změnil a nahodil lehký úsměv. Pomalu k nám přešel a pozdravil policajta, který nás do ted vyslýchal. Podali si ruce a já jen pořád sledovala Yoongiho. Není až tak naštvaný.. ne?

"Vidím, že jste tu pro svoje mladší sourozence, že?" pokýval hlavou ke mě a Jiminovy. "Radil bych vám, aby jste si je lépe hlídal, jenom hloupý lidé by šli v tuhle hodinu, kdy se stmívá, jít do tak nebezpečné uličky. Doporučuji vám jim přísně vynadat, takové chování v takové h-" nestihl doříct svou větu, protože mu Yoongi skočil do řeči.

"Je zima, brzy se stmívá. Kdo říká, aby se něco nestalo dětem, které prostě chodí domů ze školy, huh? Možná by jste se měli přestat flákat a měli by jste chytat opravdové kriminálníky" odpověděl mu na to naštvaně a já na něj jen překvapeně koukala. Najednou se jeho očí střetli s těmi mými. "Půjdeme domů, sestřičko?" poslední slovo řekl až moc zřetelně a já poznala, že je opravdu naštvaný a že to neznamená nic dobrého. S tím se otočil a odešel pryč a my 3 jsme šli hned za ním. Nahlas jsem si povzdechla a rukama si přejela po mém obličeji.

"Wow! To bylo úžasný, kámo!" poplácal Yoongiho po rameni Jimin, když jsme vyšli ven. Vražedně se na něj otočil a jeho ruku silně odstrčil pryč. 

"Ještě jednou vás budu muset dostávat z policejní stanice a přísahám že se už neovládnu" řekl naštvaně přes zataté zuby. Jimin s Taehyung nad tím se smíchem mávly rukou a nasedli si do auta, které bylo zaparkované hned vedle nás. "Co jste dělali, že jste tady skončili?" prohlédl si mě od shora až dolů a já na sucho polkla.

"U-Um.." zapřemýšlela jsem se a chtěla něco říct, když v tom mi znovu skočil do řeči.

"Místo toho, že si šla hledat svojí ztracenou kočku?" zamračil se a vložil si ruce do kapes od své bundy. "Zatím nám přinášíš samý problémy. Ještě jednou a-" tentokrát jsem mu skočila do řeči já, i když vím, že ho to akorát naštve ještě víc, než je ted. Pokud to tedy ještě jde.

"Není to moje chyba" řekla jsem potichu a sklopila hlavu ke svým botám. "Po nakupování jsme zastavili v nějaké uličce a oni tam začali sprejovat" vysvětlila jsem mu to alespon trošku a znovu se mu koukla do očí, které byli tmavého odstínu a nebezpečně mě propalovali pohledem. Povzdechl si a pořád se na mě mračil. 

"To nemění nic na tom, že mi přiděláváš ještě víc problémů" zvýšil na mě hlas, až jsem se lehce lekla a tak jsem sebou cukla. 

"Ještě jednou něco poděláš a přísahám, že si budeš přát, aby si se v životě nenarodila" 

---

Tak je tu nová kapitola! Doufám že se Vám líbí a že jste s ní spokojení tak jako já <3

Budu moc ráda za každý votes a komentář <3 :)

...

...