Uživatel 672 se hacknul do systému
Error
Kapitola nejde načíst
Chcete to zkusit znovu?
Ano | Ne
Načítání...
Načteno
Počet slov.. 1350
• P.O.V Ara •
Právě stojím před zrcadlem a koukám se na svůj odraz. Na sobě mám šaty, které jsme koupili společně s Jiminem a Taehyungem a snažím se je natáhnout co nejvíce dolů, co to jen jde, aby nebyli tak moc odhalující. Povzdechla jsem si, když jsem si uvědomila, že níže už to nepůjde a celá jsem se prohlédla. Je něco kolem šesté večer a je den večírku, o kterém mi včera říkal Yoongi a ostatní. Byla jsem nervozní z toho, co mě čeká, no zůstat tady jsem nemohla. Neměla jsem na vybranou.. Jak jinak, že?
Naposledy jsem se prohlédla a smířila se s tím, že lepší už to nebude. Své dlouhé vlasy jsem měla lehce vlnité a pár pramenů mi spadlo do obličeje, takže jsem si je strčila za ucho a vyšla z koupelny. Představa, že se takhle budu muset ukázat před 7 muži a pak možná ještě více, mě děsí a nechce se mi vyjít z mého pokoje. Určitě už na mě čekají dole a to mě znervoznuje ještě víc.
Hodila jsem všechny myšlenky za hlavu, jinak bych se z mého pokoje asi už nehnula a rozešla se směrem dolů po schodech, kde už na mě všichni čekali. Na sobě měli obleky a musela jsem si přiznat.. Slušelo jim to. Po chvilce si mě všimli a tak jejich pohledy spočinuli na mě. Na sucho jsem z nervozity polkla. Šla jsem pomalým krokem, abych náhodou nezakopla, protože jsem na sobě měla podpatky, které mě dělali o trošku vyšší, no pořád jsem byla o něco nižší než oni. "Wow" ozvalo se z Jinových úst a já se lehce začervenala, protože jejich pohledy byli stále na mě a prohlíželi si mě od shora až dolů. Někteří měli i pootevřené ústa a někteří na mě jen normálně koukali. "Sluší ti to" pousmál se na mě a já mu úsměv obětovala. "Dnes na tebe bude každý zírat" mrkl na mě a já ze studu sklopila pohled na své nohy.
"Nebude" najednou mu na to řekl Yoongi a já se na něj překvapeně podívala. "Jdeme" odignoroval všechny pohledy, co na něm byli a rozešel se ven, kam jsme se po pár sekundách rozešli i my ostatní. Pootevřela jsem lehce pusu, když jsem před velkými vraty uviděla velkou černou limuzínu. "Zavři pusu, nikdy nevíš co by v ní mohlo skončit" řekl aniž by se na mě koukl a mě chvilku trvalo, než jsem si uvědomila, co tím určitě myslel. Zamračila jsem se a on se ušklíbl.

ČTEŠ
𝐈𝐍𝐒𝐀𝐍𝐄 • BTS Gang AU
FanfictionKdyž se Park Ara ocitne v děsivé situaci, jak se vyrovná s následky?