𝐈𝐍𝐒𝐀𝐍𝐄 • BTS Gang AU

⟅KAPITOLA PÁTÁ⟆

Načítání páté kapitoly..

...

Jste si jistí, že chcete pokračovat?

Ano | NE

...

...

..

Počet slov.. 1263

• P.O.V Ara •

Seděla jsem. Ano znovu. No tentokrát v jiné místnosti a nebyla jsem přivázaná. Byla jsem v nějaké kanceláři. Myslím že patřila Yoongimu, protože ten právě seděl naproti mě a dělal něco na počítači. Vedle mě pak stál Namjoon a Hoseok. Nevím co se mnou teď bude dít. No jak už jsem zjistila, nemají v plánu mě pustit. Byla jsem trošku nervozní, protože jsem s nima byla sama v jedné místnosti a jediný, kdo mi byl nejvíce sympatický je Jin a ten tu není. 

Najednou přede mnou Yoongi položil nějaké papíry a pero. Zmateně jsem se na něj koukla, přičemž on jen pokýval hlavou ať se na to kouknu. Zvedla jsem papíry a začala se je prohlížet. Byli to nějaké otázky. "Myslela jsem že o mě vše víte, proč to musím vyplňovat?" zeptala jsem se zvědavě. 

"Je to souhlas, že si od teď součástí gangu" nezaujatě mlaskl. Pozvedla jsem obočí a potichu se uchechtla. "Je tu něco vtipného?" zeptal se mě, se zamračeným pohledem. Pokroutila jsem hlavou na náznak že ne a stáhla rty do úzké linie.

"Jen že jsem nikdy nesouhlasila" zkřížila jsem si ruce na hrudi. A pak jsem si to uvědomila. Na sobě jsem měla pořád svůj černý kabát, v kterém jsem měla svůj telefon. Mám pořád u sebe telefon. No bylo asi pozdě si tohle uvědomit, protože si toho Yoongi zřejmě všiml a podezřele si mě prohlédl.

"Tak počkat.. Prohledali jste jí?" zarazil se a koukl na Namjoona a Hoseoka, kteří si odkašlali a prudce mě zvedli ze židle a začali prohledávat, což mi bylo více než nepříjemné, protože se mě začali všude dotýkat. A pak mi z kapsy vytáhli mobil a mojí peněženku. Povzdechla jsem si a sklopila hlavu na zem. "Ale ale.. Myslela sis, že by jsme na to nepřišli?" ušklíbl se a můj mobil s peněženkou si vzal k sobě. Nechali mě si zpátky sednout za jeho pracovní stůl a začal si prohlížet co mám uvnitř peněženky. Chtěla jsem se zvednout a začít mu něco říkat, no na rameni se mi objevila Hoseokova ruka, na kterého jsem se podívala a jeho pohled říkal, ať to nedělám. Znovu jsem si povzdechla a jen se dívala na to, co dělá s mými věcmi. Ušklíbl se ještě víc, když narazil na mojí fotku ze školy, kterou jsem si tam založila. Zčervenala jsem od studu a sklopila hlavu ke svým prstům od ruky, s kterými jsem si z nervozity hrála. "Jaký je tvoje heslo?" zeptal se, když si vzal můj mobil do ruky. Co prosím? Tohle mu nikdy neřeknu..

"666" vymyslela jsem si první číslo, které mě napadlo. No šlo vidět, že mi rozhodně nevěří. Protočil očima. Přešel ke mě a chtěl mi vzít mojí ruku, aby mým prstem otevřel můj telefon. No já rukou uhnula a rychle si stoupla ze židle. Chtěla jsem rychle utéct k východu z téhle místnosti, ve které se mi už opravdu nelíbilo. No Yoongi mě v rychlosti chytl a přirazil silou na zeď. Sykla jsem bolestí a na pár sekund zavřela oči. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla, než jsem zase oči otevřela. Yoongi se teď tvářil velmi naštvaně.