Nevím jak ti mám říkat

13.kapitola

Když už jsem konečně došla je Grullis. Uviděla jsem tě. Stála si tam, opírala ses o zeď a svou pozornost si věnovala mobilu. Vlasy si měla sepnuté do drdolu a tvůj outfit se skládal z černého tílko, tmavých roztrhaných džín a nakonec černé kožené bundy, kterou jsme si kupovaly stejnou. Vypadala si jako vždy naprosto úžasně.

Mishell:" Ah. Ahoj ty už si tady?"

Pousmála si se.

Já:" Tak vidíš ne?"

Usmála jsem se.

Mishell:" Vidím"

Znova se ti na tváři objevil ten nádherný velký úsměv, ale už mě nedostal na kolena, nemohl. Nemohla jsem to dovolit, měla jsem Sáru osobu, která mě milovala a záleželo ji na mě. I když jsem tě pořád jaksi milovala měla jsem Sáru a té bych nikdy nechtěla úmyslně ublížit.

Mishell:" Chci se ti ještě jednou omluvit, moc mě mrzí jak jsem se zachovala"

Já:" To je v pohod-"

Mishell:" Není! Chci aby si věděla, že proti tvojí sexuální orientaci. Je to naprosto normální. Láska je láska. A lásku si člověk nevybírá"

Musela jsem se usmívat. Neměla jsem slov, byla jsem tak moc šťastná.

Já:" Mishell"

Mishell:" Je mi to tak moc líto Yuki. Tak moc mě to mrzí"

Po tváři ti sjela první neposlušná slza.

Já:" Nic se nestalo. Smažeme to a budeme dělat, že se to nikdy nestalo, protože u mě se nic nestalo a nechci abys sis to vyčítala"

Palcem jsem ti utřela slzy s tvé překrásné tváře a věnovala ti menší úsměv.

Já:" Už nebreč prosím. Trhá mi to srdce"

Uchechtla ses.

Mishell:" Děkuji,děkuji moc"

Znova si mi věnovala ten překrásný, dech beroucí úsměv.

Já:" Nemáš za co"

Snažila jsem se ti úsměv oplatit chtěla jsem aby byl stejně hezky jako ten tvůj, ale to on z daleka nebyl. I když jsem si to odmítala přiznat, žádný úsměv nebyl jako ten tvůj, žádný nebyl tak nádherný tak božský. Žádný nebyl jako tvůj. Musela jsem se z pamatovat.

Mishell:" Nezajdeme do baru? Odreagovat se jako kdysi"

Já:" Jasně. Moc ráda"

Mishell:" Super, tak jdeme!!"