Ve městě [SasuNaru - Pokračování Na farmě] ✓

2. Rozhovor s Itachim

Naruto celý zbytek dne byl myšlenkama mimo. Vůbec nechápal, proč by ho tu Itachi měl vyzvedávat. Paranoidně přemýšlel, jestli tohle setkání byla náhoda nebo jestli to bylo plánované. Když se totiž letos v prváku s Itachim střetnul na ulici, na tuhle brigádu ještě nechodil a ani o ní vlastně ještě nevěděl. Takže to plánované být nemohlo. Pak se s Itachim a jeho mladším bratrem potkal v jednom baru, kam rád chodil s klukama z pokoje nebo s ostatními třídově staršími a jeho věku bližšími spolužáky z gymplu. To taky musela být jenom náhoda, jelikož se Itachimu nezmiňoval, že tam chodí.

º•º•º

,,Tak zase zítra," mávnul s úsměvem na Yoshimiho a vydal se před kavárnu, kde už stepoval starší z Uchihových bratrů.

,,Ahoj," pozdravil ho nervózně.

,,Ahoj," kývnul mu na pozdrav Itachi.

,,Proč si se chtěl sejít?" zeptal se ho narovinu blonďák a změřil si ho pohledem.

,,Mohli bychom si jít někam sednout nebo pospícháš?"

,,Podle toho jestli je to důležité,"

,,Je to důležité," přikývnul Itachi.

,,Týká se to jeho?" 

Blonďák to jméno nechtěl ani vyslovovat. 

Itachi se na chvilku zarazil, než znovu přikývnul.

,,V tom případě se s tebou nemám o čem bavit a jel si sem úplně zbytečně," zamračil se blonďák.

,,Naruto vyslechni mě, prosím,"

,,To nemá koule na to, aby se mi postavil on sám? Musí posílat svýho brášku?" vyprsknul na něj opovržlivě.

,,Neposlal mě, jsem tu sám od sebe. Navíc ani neví o tom, že jsem mu pověděl, že jsem tě zase potkal. Neřekl jsem mu to."

,,Jak si vůbec věděl, že tu makám?!"

,,Nevěděl, byla to náhoda," pokrčil starší muž rameny.

,,Co chceš, Itachi?"

,,Promluvit si,"

,,Řekl jsem, že pokud se to týká jeho, nemáme se o čem bavit, skončilo to. Vlastně... Vlastně to ani nezačalo." 

,,Naruto... Sasuke je na tom fakt bídně,"

,,A co mi je potom?!" rozpřáhnul vztekle Naruto ruce a zvýšil hlas.

,,Trpí kvůli tobě!" i Itachi přidal na hlase.

Stáli před kavárnou na prázdné, už lehce potemnělé ulici, kde je osvěcovala jenom pouliční lampa.

,,A ty si myslíš, že já kvůli tomu debilovi netrpěl?! Víš, jak mi bylo?! Dovedeš si to představit?! Asi těžko! Tak mi tu laskavě přestaň vykládat, že trpí kvůli mně!"

,,Chytnul se opět blbé party," Itachiho hlas se zase zklidnil.

Nehodlal tu dělat scénu, i když byli na ulici sami. Zatím.

,,To není ale můj problém Itachi. Já nejsem jeho chůva, co ho má napravovat. Je to jeho život a jak si ho žije je jeho věc." mračil se na něj. 

Opravdu tohle nebyl jeho problém. Sasuke si žil svůj život a on ten svůj. Bohužel ho žil každý jinak a zvlášť a ne společně, jak Naruto a zřejmě Sasuke kdysi chtěli.

Itachi si povzdechnul. Tušil, že asi takhle bude reagovat. Nedivil se mu. Sasuke mu všechno řekl, neměl důvod lhát nebo si vymýšlet, to nikdy nedělal. K Itachimu byl vždycky naprosto upřímný a řekl mu, jak se věci mají.