Ve městě [SasuNaru - Pokračování Na farmě] ✓

4. Nikoho nehledám a nikoho nechci

Víkend skončil ani se Naruto pořádně nerozkoukal. Měl na farmě dost práce. Rodiče odjeli jako každý víkend, brzy v pátek ráno na trh a on měl tak na starosti veškerý chod farmy. Blížil se podzim a s tím i pro Naruta otravná práce – štípání a skládání dříví. Během víkendu nahromadil dvě poměrně kupy poskládaného dříví. Místo polena na špalku, si však představoval Sasukeho hlavu, do které zatínal sekeru. Tak moc ho ten sebestřednej kluk naštval a tak moc byl naštvaný sám na sebe, že mu zase podlehl. Tohle dá ještě Itachimu pěkně sežrat, protože on ho do toho uvrtal.

º•º•º

,,Jsem rád, že si se mi ozval," přivítal ho okamžitě Gaara, když vstoupil do jejich pokoje.

,,Nebyl čas a ani nálada," odvětil zachmuřeně starší chlapec.

,,Stalo se něco?"

,,Jo, akorát se mi potvrdilo to, že je to totální krypl..." zamručel, ,,A bavit se o tom budu, až se mi bude chtít, dřív ne," dodal okamžitě, když viděl jak se Gaara nadechuje k další otázce.

Vážně neměl chuť to rozebírat. Ani s Gaarou ani s Shinem ani s nikým jiným. 

,,Jasně, chápu," kývnul Gaara a starostlivě se na něj podíval.

Vypadal opravdu naštvaně a zlomeně. Takového ho viděl poprvé, když se s ním setkal vůbec poprvé na pokoji v polovině letošního roku. Potom se dal docela do kupy. Začal se smát, vtipkovat, víc se bavit s ostatními. Ukázal kompletně svou pravou povahu, která se Gaarovi líbila mnohem víc, než tahle.

º•º•º

,,Hned vám to přinesu," usmál si mile blonďák a odešel od stolu s bločkem, kde byla napsána objednávka k baru.

Tam vytrhnul lístek a podal ho Yoshimimu. Pak si vyndal dva malé talířky na dezerty a z chladničky vytáhnul dva malinové a dva čokoládové muffiny.

,,Co se děje? Dneska mi přijde, že ten úsměv jenom předstíráš." zeptal se ho starostlivě Yoshimi a obsluhoval kávovar.

Naruto mávnul rukou.

,,To nestojí za řeč,"

,,Nějaké problémy ve škole?" nedal se jen tak odbýt.

,,Ne, to vůbec ne. Škola je v pohodě."

,,Tak co se stalo? Má to něco dočinění s tím černovlasým klukem, co tu tenkrát byl?"

,,S ním úplně tak moc ne, spíš s jeho mladším bráchou... Hele Yoshimi, teď se o tom nechci bavit, jo?"

,,Dobře, chápu," kývnul nakonec a upnul zrak ke dveřím, které se otevřely, a dovnitř vstoupil muž, o kterém se zrovna bavili.

Otočil se na Naruta.

,,Myslím, že přišel tvůj známý,"

Blonďák se otočil ke dveřím a zamračil se, když viděl Itachiho hledat volné místo.

,Výborně. To mi tak ještě scházelo.' zabručel si v duchu.

,,Mám tu objednávku vzít? Není problém." nabídl se mu Yoshimi a dal dva hrnečky s příjemně vonící kávou na talířky.

,,Ne, zvládnu to," pousmál se na něj vděčně Naruto, naskládal si objednávku na tác a donesl ho ke stolu, kde seděl jeden zamilovaný starší pár.

Pak se rozhlédl po kavárně a vyhledat černovlasého muže, jak sedí kousek od něj a nepřítomně hledí do nápojového lístku. S povzdechem se za ním vydal.