Ve městě [SasuNaru - Pokračování Na farmě] ✓

18. Můžu za to já

Itachi, Kiba, Shikamaru a Ino se přiřítili opravdu vražedným tempem do nemocnice. Na recepci jim bylo sděleno, že zmiňovaného blonďáka momentálně operují, ale že před operačním sálem čeká jeho partner. Navedla je směrem kudy mají jít. Poděkovali jí a rychlejším krokem se vydali najít Sasukeho.

Našli ho zhrouceného na lavičce, tváře měl schované v dlaních a celý se klepal.

Itachi k němu rychle přiskočil a pevně ho obejmul.

,,Jsem tady bráško," zakolíbal se s ním v náručí.

,,Itachi," kníknul vzlykavě Sasuke, ,,je-je to mo-je chyba," tisknul se do jeho náruče jako zraněné zvíře.

,,To teda je," neodpustil si Kiba, který se po celou cestu mračil.

,,Kibo!" vyštěkla na něj navztekaně Ino, ,,Jak tohle můžeš do prdele říct!" 

,,Kdyby neměl horkou městskou hlavu, zachoval se jako chlap a nikam neodjížděl jako uražená fiflenka, Naruto by neležel na sále a já neměl rozmlácený auto!" vyštěknul Kiba.

,,Tak tohle už ale přeháníš! Vypadni laskavě odsud ven vychladnout na čerstvej vzduch!" založila si blondýna ruku v bok a prstem ukázala na chodbu za něj.

Kiba si odfrknul, ale opravdu odešel pryč.

,,O-on... Má pravdu Ino," zašeptal Sasuke a narovnal se v Itachiho objetí.

Otřel si mokré oči od pláče.

,,Můžu za to já. Je to celé moje vina."

,,Nemel hlouposti, Sasuke. Nikdo nemohl vědět, co se stane." zavrtěla Ino hlavou.

,,Jak se to vlastně stalo?" promluvil poprvé Shikamaru, který doteď jenom přihlížel.

º•º•º

Když Sasuke dovyprávěl nešťastnou příhodu, pomalu se zvedl. Vrtkavým krokem se rozešel pryč z nemocnice, aby našel hnědovláska, který trucovitě seděl venku na zmrzlé lavičce a kouřil jednu cigaretu za druhou.

,,Já... Opravu auta ti zaplatím... Pokud to samozřejmě ještě půjde... Pokud ne, koupím ti nové, to není problém," začal Sasuke a přisedl si k němu.

Kiba na to nic neřekl, jen mu nabídnul otevřenou krabičku s cigaretami.

Sasuke si jednu vděčně vzal a Kiba mu jí zapálil.

,,Nejde mi vůbec o zkurvený auto... Jde mi o to, že on leží v nemocnici," kývnul hlavou ke vchodu do špitálu.

Sasuke si zkousnul spodní ret, který se mu opět rozechvěl.

,,Omlouvám se, vevnitř jsem to přehnal... Není to tvoje vina, nikdo nevěděl, že by se tohle mohlo stát," vydechl Kiba nakonec.

,,Dík, že si to myslíš, ale to, co jsi řekl... Je na tom dost pravdy. Kdybych nezmizel, nemuselo se to vůbec stát. Nebo kdybych vzal aspoň telefon a ozval se, že jsem v pořádku, že potřebuju být chvíli sám."

,,Naruto ani chvíli nepřemýšlel. První, když zjistil, že jsi zmizel, volal ti, a když si to nebral, chtěl po mě klíčky od auta a od Itachiho klíčky od bytu." ušklíbnul se posmutněle hnědovlásek, když zavzpomínal na ranní událost.

,,Hrozně mi na něm záleží, Kibo. Miluju ho."

,,Já vím. On tebe taky. Jen jste byli oba dost velký tvrdohlaví mezci, co jen tak neustoupí a radši se budou trápit."

,,Nečekal jsem, že zrovna ty bys byl na mé straně. Když jsem jednou našel Naruta válet se na zemi u farmy, neřekl mi, proč se s tebou popral. Až teď."