Hraničářův učeň: První hraničářka II.

6. - Šípy smrti

Šli rychle. Šli potichu. Oba zahaleni do černé. Byla tma. Nikdo si jich nevšiml.

Měsíc byl schovaný za mraky, ale oči mladíka si zvykly na tmu a tak  postupovali rychle. Mířili k místu, kde byli schovaní hraničáři. Když je dvojice míjela, nezastavila, Einar jen Thee rychle strhnul kapuci z hlavy a plášť z ramen, nechal ho spadnout na zem a odhalil tak dívčiny ruce svázané silným drsným provazem a pytel, který měla na hlavě.

Plášť ze země zvedl Gilan a dal si ho do vaku, který nesl s sebou. Nesměly po nich zbýt stopy.

Dívka šla vedle Einara, který jí pevně držel za loket a snažila se nevyjeknout pokaždé, když rozřezanými chodidly udělala další krok. Dívka věděla, co to je bolest. Ale na něco se zvyknout nedá, měla snížený práh jakési citlivosti to ano, ale cítila ji stále. Byla přeci člověk.

Postupovali dál k rozcestí, až se ocitli na cestě. Tam si jich všimla hlídka, umístěna pár metrů pod rozcestím. Byly to dva muži v černém.

Einar dívku hrubě táhl vedle sebe. Zastavili se pár kroků od hlídky, která byla plně v pohotovosti. V rukách drželi meče, připravené k boji. Einar pustil dívčin loket a sejmul si kapuci černého pláště.

Každý ze Sahaku jeho obličej znal. A i v té tmě jejich přivyklé oči poznaly Einara, syna Ehmeda.

"Einare!" zvolal jeden z mužů a vydal se mu naproti.

"Amire, rád tě vidím," řekl s úsměvem mladík a podali si ruce. Pak se Amir otočil na zajatce, otevřel pusu, aby se zeptal, koho to vede a v tu chvíli zaslechli hvizd a druhý muž hlídky, který se šel s Einarem také pozdravit, padl s heknutím na zem. Z hrudi mu trčel šíp.

Amir zareagoval rychle: "Útok!", zakřičel a padl k zemi. Einar s sebou zthl i dívku, která si při dopadu natloukla ošklivě bradu. Krev z rány začala prosakovat před pytlovinu. Joo, hlavně vypadat jako zajatec.

Další šíp k nim zatím nezalétl, byl klid. Amir zvedl opatrně hlavu, přeměřil si terén a odplazil se za nedaleký kámen. Z kopce pod nimi se ozývaly hlasy. Amirovi druhové zaslechli jeho křik.

Muži z další hlídky se blížili, pak všichni zaslechli další hvizd, a než mohli uslyšet křik Amira: "Kryjte se!", padl k zemi další.

Další muži už měli štíty. Amir ze svého stanoviště vše řídil: "Pomozte Einarovi! Leží na cestě! Sestavte skupinu Stínů, ať ty bastardy najdou!"

K ležící dvojici se přiblížil mladík v černé a stoupl si před ně s velkým štítem: "Můžeš vstát, Einare, kryju tě."

Einar chytil dívku za loket a vytáhl ji do stoje. Teprve teď si Amir mohl lépe prohlédnout zajatce. Měl otrhané oblečení, svázané ruce a hrubý pytel přes hlavu. Pytel byl prosáklý krví.
Koho to vede, zeptal se sám sebe v duchu.

Einar se spolu s Theou za pomoci mladíka se štítem, do kterého neustále narážely šípy, dostali k Amirovi.

Einar dívku hrubě strčil na zem a sám se uvelebil vedle Amira. "Koho pak to vedeš, co?", zeptal se se zájmem Amir. Einar se samolibě usmál: "Překvapení."

)(

Celý útok netrval ani hodinu, šípy tří hraničářů tlačily Ehmedovy hlídky stále dál a dál od rozcestí a vybudovaly tak prostor pro vozy, které teď rychle odbočovaly na procísařskou stranu cesty.

Hraničáře nezastavil ani pokus o útok Stínů, kteří se k nim z boku plížili. Gilan je odhalil a po krvavém souboji s meči je všechny zabil. Zem byla promáčena jejich krví.

Než se k nim stihla dostat další skupina, po hraničářích nebylo ani vidu ani slechu, stejně tak po vozech, které za sebou nechali jen zvýřený prach cesty.

)(

Amir s Einarem opustili své místo, až když Stíny prohledali celé okolí a žádné útočníky nenašli. Thea celou dobu ležela tiše na prašné zemi a jen se nepatrně třásla, jako správný ustrašený zajatec.

"Kdo to útočil?" zeptal se Einar svého známého. "Procísařtí. Další marný pokus nás odtlačit z cesty, asi si vezli ukradené zásoby z přístavu," vysvětlil Amir a vydal se dolů po cestě k improvizovanému zátarasu. Einarovi v tu chvíli došlo, že jeho otec a Katsu jednal interně.

"Vyšlete nahoru nové hlídky a odkliďte mrtvé!" nařídil Amir a vydal se směrem od rozcestí. Einar zvedl dívku ze země a následovali Amira dolů z kopce, do tábora Sakahu.

Obloha se začala barvit vycházejícím sluncem. Sluncem, které pro Theu znamenalo tolik. Naději.

)(