Tváří v tvář

631 40 11
                                    

   Zdravím všechny neznalce BNHA (nic ve zlém, samozřejmě 😉). V dnešní kapitole bych vám ráda představila další členy League of Villains. V hlavní roli je tu samozřejmě Dabi, kterého znáte z minulé kapitoly. Dnes oficiálně poznáte Shigarakiho, šéfa Dabiho. (Ovšem tzv. leader úplně všech zůstává All for One.) Obrázek vám přikládám nahoře. Jeho Quirk je ten, že když se něčeho (nebo někoho) dotkne všemi pěti prsty, začne se to rozpadat. Pokud se toho dotkne pouze čtyřmi a méně, nic se s tím nestane.

   Jako další je tu má oblíbená Toga. Obrázek ani její Quirk zatím není důležitý (ale klidně si ho vyhledejte na netu, mně je to jedno 😊). Následuje Twice, Kurogiri a ostatní, kteří se objeví zase až v dalších kapitolách. Nic dalšího není třeba vědět, takže přeji příjemné čtení.

   Vzpomínal jsem na tu chvíli pořád dokola. Chvíli, kdy jsem se otočil na padoucha, který mě unesl a jakýmsi kouzlem se se mnou spojil. Došlo mi, že když na něj myslím, cítí to taky, a proto jsem se zahanbujícím, kapku červeným obličejem, zrychlil tempo chůze. Funguje to i opačně? Když on bude něco cítit, ucítím to já? Takovéhle otázky mě napadaly celou cestu domů. Na žádnou z nich jsem ale nepřišel.

   U vchodu do svého domu jsem se zhluboka nadechl a vyčistil si hlavu od všeho, co mě dnes potkalo. Nehodlal jsem svojí mámě přidělávat starosti kvůli tomu, že mě pořád někdo pronásleduje. Vstoupil jsem do dveří a za nimi mě hned přivítala mamka s rukama v bok. Tušil jsem, že nebude ráda, že jsem jí nechal na stole jen papírek o mém zmizení, ale vypadala dost naštvaně.

   „Kde jsi byl? Sice jsi mi nechal papírek, ale alespoň říct "jdu ven"  by neuškodilo." Zadívala se na mě zase tím svým ustaraným výrazem. Já se jen usmál a na usmířenou jí objal.

   „Slibuju, že už to neudělám," řekl jsem. Chvíli tam stála, ale nakonec se jen víc ponořila do mého objetí. Jako by to bylo to jediné, co právě teď potřebovala.

   „To říkáš pořád. A nikdy to nedodržíš." Teď už vůbec nezněla naštvaně, spíš zklamaně. Znovu mi došlo, že jsem jediný, kdo jí zbyl a kdyby se mi něco stalo, tak mám v hlavě dost špatnou představu o tom, co by se s ní dělo. Možná by se zbláznila nebo dokonce zabila... To jsem nechtěl. Ale takovéhle myšlenky jsem v hlavě mít nechtěl. Chtěl jsem si vyčistil hlavu, a tak jsem jen nabídl to, že se spolu podíváme na něco v televizi. Ona ale předstírala, že mě neslyšela, abych se jí ještě chvíli emocionálně věnoval.

   „Tak se neboj. Vždycky tady budu s tebou," ujistil jsem ji a ona si setřela jednu zatoulanou slzu.

   „To já přece vím, ty hlupáčku." Potom jsme jen seděli na gauči a koukali na nějaké filmy a seriály, které jsme zrovna našli. Aspoň jsme si zbytek den užili. Musím se ale přiznat, že jsem si občas letmo vzpomněl na Dabiho. Rychle jsem ho ale radši vždy vytěsnil z hlavy, aby to nebylo moc divné. - Přece jenom to všechno cítí taky.

   Pohled Dabiho

   Viděl jsem ho. Právě teď a právě tady. Ale on mě ne. Zjistil jsem jednu věc, o který on nejspíš nemá ani zdání. Spojení se dá zrušit. Sice ne kouzlama nebo jinýma kravinama, ale dá.

   Zjistil jsem to, když jsem po našem rozhovoru šel po střeše jednoho domu, abych se po ní dostal na mojí základnu. Cítil jsem, jak myslí na to, jestli to spojení funguje i naopak, jestli on něco ucítí, když se mi něco stane nebo když na něco budu dost intenzivně myslet.

   Najednou jsem cítil jen jedno. Bylo to jakoby mě někdo stokrát, možná tisíckrát probodl kudlou. Necítil jsem nic, jen prázdnotu. Vlastně to jediný jsem měl cítit, vždyť jsem záporák, padouch, co má všechny na háku a kterýmu je všechno jedno. Pořád jsem ale člověk, ne nějaký zvíře, takže jsem tuhle debatu mezi sám sebou uzavřel. Došlo mi, že se spojení přerušilo. To jediné, co jsem nevěděl, bylo proč. Vrátil jsem se na místo, kde se to stalo. Třeba jsem tam mohl najít nějaký silový pole, který to spojení zrušilo. Když jsem na to místo pár krokama došel, znova se to „nahodilo". Menšími experimenty jsem se ujistil mojí teorií. Když jsme od sebe dostatečně daleko, spojení se přeruší, jako kdyby to byl signál od nás obou, který spojení drží naživu.

Evil Deku (DabiDeku)Kde žijí příběhy. Začni objevovat