Evil Deku (DabiDeku)

Quirk

   Dnes jsme se konečně dostali do fáze, kdy představuji novou osobu. Sice jsem ji zmiňovala už dříve, ale teď přidávám i fotku. All for One - úhlavní nepřítel All Mighta. Dokáže ostatním krást jejich Quirky a předávat jiným. Řekla bych, že je to jedna z nejsilnějších postav v BNHA. 

   Nejsem expert přes funfacts, takže další informace si o něm můžete najít na netu. (Já tu poskytuje jen základní informace, takže žádné haty, prosím. :)) Užijte si příběh.

   Pohled Dabiho

   Potom, co Izuku omdlel, jsem nevěděl, co mám dělat. Podíval jsem se na Minda, ale ten jen pokrčil ramena.

   „Jak to uděláme teď? Už si na svoji mámu pamatovat nebude, takže bude na naší straně," řekl jsem, ale Mind se na mě podíval a zvedl obočí.

   „Zapomněl jenom na svoji mámu. To neznamená, že bude zlej. Musel bych mu změnit paměť všeho, co za poslední týden stalo. To ale bude pěkná fuška, takže mi hned musíš někoho přinýst." Mind věděl, co dělá, takže jsem mu důvěřoval. Jen jsem si povzdechl a nakonec kývl na souhlas. Dal se do práce.

   Já vyšel ven hledat klučinu bez Quirku. Nečekal jsem, že to bude tak složitý. Shodil jsem ze sebe kabát a na nos si nasadil sluneční brýle. Nechtěl jsem, aby mě kdokoliv poznal, ale skoro nikdo neměl tušení, že se v jejich blízkosti potuluje záporák, takže jsem byl v klidu.

   Sedl jsem si na střechu jednoho domu a sledoval děti na hřišti. Byly v ideálním věku. Dokonce nijak nevyužívali Quirky, takže je buď neměly nebo se jim ještě neobjevily. Až už to bylo jakkoliv, byla to dokonalá oběť pro Minda. Ze střechy jsem lehce seskočil a zamířil si to přímo k nim. Nerozhlížel jsem kolem. Jen jsem musel doufat, že na něj nikdo nedohlíží.

   Kluci mě vůbec nezpozorovali. Byli dost zabraný do toho, co zrovna dělali. Došel jsem až k nim a čekal, dokud si mě nevšimnou. To netrvalo dlouho. Nejspíš dostali šok z toho, že jsem byl tak blízko a ucukli stranou. Nemluvili, neutíkali, jen tam tak vyděšeně stáli. Teď je jen stačilo přesvědčit, aby řekli, jestli mají nějakou schopnost. Jsem vrah a záporák, tohle nebylo něco, v čem jsem vynikal, ale nějak jsem to udělat musel.

   „Čau, prcci. Nebojte, kdybych vás přišel zabít, už by se dávno stalo." Vůbec jsem si nebyl jistej, jestli mi věřili. Pár slov sice nezakryje fakt, že nějakej chlápek přišel za malýma dětma si jenom pokecat. Aspoň by mohly něco říct.

   „A ty si myslíš, že seš něco víc" Ty si jako myslíš, že se tě bojíme nebo co? Klidně si něco zkus, ale prohraješ," řekl ten, co vypadal, že je nejstarší. Perfektní chvíle na moji otázku.

   „A čím bys mě asi tak dostal? Nemáš ani Quirk." Zasekl se. Měl jsem pravdu. Nic na to neřekl, takže moje teorie byla správná. Ovšem jeho partička byla loajální, takže si to vykročili mým směrem. Velká chyba, hoši.

   „No a co? Ještě se objeví. Ale i když se ještě neobjevil, zmlátíme tě sami. V tu chvíli se na mě rozeběhli a použili na mě svoje Quirky. Jeden ovládal rostliny v zemi a další mohl natahovat svoje končetiny. Nebylo by to tak špatný, ale absolutně to neuměli ovládat, takže vypadali jako úplný dementi.

   Rostliny jsem spálil na popel a ruce a nohy toho druhýho jsem svázal tak, aby mi nic nemohl udělat. Toho nejstaršího jsem chytil za ruku a zamířil si to zpátky za Mindem a Izukem.

   Pohled Minda

   Dabi odešel a mně na krku zůstal Izuku. Musel jsem udělat ještě hodně věcí. Jako první jsem zašel za jeho matkou, abych jí vymazal vzpomínky na jejího syna. Bylo to dost složitý, protože jich měla dost. Doufal jsem, že se Dabi vrátí brzo, abych mohl pokračovat dál.