...

282 22 0
                                    

Najednou uslyšel šustění a kašlání svého otce. Jeho dveře byly zavřené. Došel k nim a otevřel je. Rozhlédl se po chodbě. Seběhl po schodech dolů do kuchyně, kde našel otce, jak kouří v jejich obýváku. Toby chvíli počkal a pozoroval ho zpoza rohu, než ho dostihlo pálení v hrudi. Hluboko uvnitř ho konečně přemohl jeho bublající vztek. V hlavě slyšel mnoho imaginárních hlasů.

"Udělej to, udělej to, udělej to," povzbuzovaly ho. Odvrátil se a snažil se si držet ruce. Konečně se cítil, že má nad sebou nějakou kontrolu, na rozdíl od těch několika týdnů před tím, co přijel z nemocnice. Konečně se mu vrátily myšlenky, které však byly okamžitě přehlušeny povzbuzováním hlásků v jeho hlavě.

"Zabij ho, nebyl u toho, nebyl u toho, zabij ho, zabij ho," pokračovaly stále dál. Toby se rozklepal. Ne. Neudělá to. Byl snad blázen? Ne. Nikoho nezabije. Nemůže. Nesnášel svého otce, ale rozhodně by ho nezabil. To bylo ono. Poslední myšlenka, než opět strnul na místě. Vliv těch hlasů na něj byl příliš. Pomalu se připlížil k otci zezadu. Natáhl se přes linku k držáku na nože a vytáhl z něj ten největší nůž, který v něm byl. Pevně ho uchopil. Něco pocítil v hrudi. Zakřenil se.

"Heh... heheh... hehehehehe!! HAHAHAHA!!!" začal se smát tak moc, že měl problémy se pořádně nadechnout.

Jeho otec se rychle otočil, než ho něco povalilo k zemi. Zavrčel, když z něj vyšel všechen vzduch.

"Co!" podíval se na chlapce nad ním, který svíral v ruce nůž. "Toby, co to děláš?!" posadil se a dal dopředu ruku na obranu, ale než to stihl, Toby už byl na něm. Chtěl ho popadnout za krk, ale zabránila mu v tom ruka jeho otce, která ho popadla za zápěstí. "Přestaň! Slez ze mě, ty malej zmetku!" zaječel a druhou rukou praštil Tobyho do ramene, ten však nepřestával. Výraz v Tobyho očích už nebyl normální. Vypadalo to, jako by ho posedl démon. Zaječel a chtěl nůž zabodnout otci do hrudi, ale ten ho znovu chytl za zápěstí. Chtěl ho odstrčit, ale Toby mu uštědřil několik kopanců do obličeje. Jeho otec se snažil bránit a snažil se mu chytit obličej, ale Toby uhnul a zabodl mu nůž přímo do ramene. Jeho otec zaječel a chtěl ze sebe nůž vyndat, ale než tak mohl učinit, Toby mu vrazil pěstí do obličeje. Začal dávat další a další rány, smál se a sípal. Křupnul si krkem, popadl nůž a vyrval ho otci z ramene. Tentokrát mu ho několikrát za sebou zabodl do hrudi, krev začala stříkat všude kolem. Nepřestával, dokud se tělo jeho otce neznehybnělo. Odhodil nůž bokem a sklonil se nad jeho tělem, zatímco kašlal a oddechoval. Zíral do jeho zmláceného obličeje, dokud ticho nepřerušil hlasitý křik. Ohlédl se a pár metrů za ním stála jeho matka s rukou u pusy, zatímco jí z očí tekly slzy.
...

TICCI TOBY Kde žijí příběhy. Začni objevovat