I'm at your heart(FF-one direction-CZ)

1.Doučování

Zayn. Miluju tohle jméno. Nehledě na to, že jsem Suze. Tedy tak mi říkají přátelé, ale pravé je Zuzanne Elizabeth Monthon. Nemám ráda své jméno. Obzvlášť ne křestní. Zayn má prostě božské jméno. Miluju ho. Jak jméno tak člověka. Je krásnej a nešikanuje mě na rozdíl od ostatních. Dokonce mi i jednou pomohl, ale myslím, že to nebral kvůli tomu, že by chtěl být hodný, ale kvůli tomu, že mu mě bylo příliš líto. Já vím, že není hezký takhle o někom mluvit, když ho miluju, ale stále nevím, jestli má dobré srdce. Doufám, že ano, ale když se pořád někde objevuje se Staylesovou partou, doufám, že není jako oni.. Nemám je ráda. Teda až na Zeyna. Vždy, když mě šikanujou, on stojí stranou, zády ke mě. Jednou, když se trochu pootočil, měla jsem pocit, že vidím slzu. Jsem ale přesvědčena, že se mi to opravdu jen zdálo. Nikdy se mnou nemluvil. Přemýšlení o Zaynovi a tý jejich partičce, bylo na denním pořádku.Hlavně ve škole.Právě byla hodina biologie a mě z přemýšlení vytrhlo zvonění na konec hodiny. Bohužel třetí. Nebyla jsem šprt, takže jsem nedávala moc pozor. Bohužel v očích jiných jsem jím byla. Je to taky důvod, proč mě šikanovali. Jelikož je konec hodiny, pomalu si skládám věci do tašky a tím zároveň čekám, až ty debilové vyjdou ze třídy. K odcházejícím jsem otočná zády, takže na ně nevidím. Ale najednou mi někdo podal další učebnici ze stolu. Byla jsem rozhozena, protože jsem si myslela, že je to zas Styles.

,,Nech mě na pokoji Stylesi." řekla jsem automaticky.

,,Ale já nejsem Styles" řekl.

Když jsem uslyšela ten hlas, nepoznala jsem kdo ke mně mluví a tak jsem se otočila. Uviděla jsem Zayna a myslela jsem, že se mi to jen zdá.

,,Promiň. Myslela jsem, že jsi někdo jiný" řekla jsem nejistě.

,,Všiml jsem si"řekl a usmál se.

,,Co potřebuješ?"zeptala jsem se.

,,Víš, máma mi řekla ať si seženu nějaký doučování z pár předmětů. No, a...mě napadlo, že bys mi mohla pomoc." řekl poněkud váhavě.

,,Um...asi jo. Pokud to, ale není kvůli nějaké sázce, anebo prostor pro Stylsovy kecy. Už vidím, jak na mě bude řvát,,Šprtka si dělá u Zayna naděje."" Když jsem to dořekla, podívala jsem se mu hluboko do očí.

,,Pro mně šprtka nejsi." Jakmile to dořekl, okouzlil mě jeho povzbuzující úsměv. Vím proč ho miluju.

,,A co pro tebe jsem?" řekla jsem trochu arogantně.

,,Dívka, která rozumí tomu, v čem plavu." řekl a znovu se usmál.

,,Nejen že nejsi tak moc zlý, ale jsi i vtipný." Pobaveně jsem se usmála, ale on vypadal nechápavě. Tak teď jsem to posrala.

,,Um...a...šlo by teda...to doučování?" řekl koktavě. Chtěla jsem ho obejmout.

,,Jo určitě. A z jakých předmětů?" řekla jsem poněkud "učitelsky".

,,No...z angličtiny."řekl, jakoby se za to styděl.

,,Oky. V pět u mě?" navrhla jsem a rozhlédla se po třídě. Až teď jsem si všimla, že jsme tu celou dobu sami.

,,Ok. Přijdu. Zatím se měj El." řekl a zmizel za dveřmi. Určitě za klukama. Jak ví moje druhé jméno? Nikomu ho neříkám. Za chvíli začne hodina, takže si jdu připravit učebnice a napít se boubletea.

Oky. Je tu první část a já doufám, že se vám líbí. Omlouvám se za chyby a špatně napsané názvy. To Zuzanne vyslovuje prosím: Suzan.

I love you!!!