I'm at your heart(FF-one direction-CZ)

14.Váš přítel je...

Po obědě jsme s Louim šli ke mě. Vyšli jsme ze školy a povídali si, ale když jsem spatřila Zayna, jak se na mě kouká, omluvila jsem se Louimu a šla za ním. Měla jsem moc otázek.

,,Zay..."

,,Promiň..." nestihla jsem ani doříct jeho jméno a už mi skočil do řeči. Nechápu ale, co myslí tím co řekl.

,,Za co?" nechápala jsem.

,,Za to, co jsem ti udělal...ta představa, že jsi brečela kvůli mým činům...chtěl jsem být na jeho místě...miluju tě..." šeptal a já se cítila hrozně.

,,Maloval jsi to ty? A ta básnička...tvoje tvorba? Zayne já tě mám taky ráda, ale jen jako kamaráda...mám nápad...vyberu ti holku a ty se k ní budeš chovat, jako bych to byla já." řekla jsem mu a on zvedl jedno obočí a pusu vytvaroval do pobaveného úšklebku.

,,Myslíš to vážně? Jo a mimochodem, ano je to moje tvorba. Líbilo se ti to? Moc mi na tobě záleží. Nechceš to semnou aspoň zkusit?" snažil se mě přesvědčit, ale marně.

,,Zayne já nemůžu, mám Louise a miluju ho. S tou holkou si to ještě rozmysli. Já nejsdem holka pro tebe, prostě to musíš pochopit." vysvětlila jsem mu a odešla k Louisovi. Potom už jsme mohli vyrazit k nám.

*****

Doma mě čekalo překvapení. Nevím, jestli milé, nebo nemilé, podle toho jak se to vezme. Rodiče byli doma. Máma i táta tam stáli a když nás uviděli, na tvářích se jim rozlil široký úsměv. Obejmuli nás a máma si všimla Louiho.

,,Jé ty tu máš kamaráda, tak to nebudem rušit." řekla radostně a zároveň trochu zklamaně.

,,To není můj kamarád. Mami, tati, chtěla bych vám představit mého přítele Louise." objasnila jsem hrdě a ty tři se hned seznámili. Doufám, že se jim Louis bude líbit. Šli jsme nahoru a Beth jsme nechali na pospas rodičům. No co, oba jsme byli rádi, že můžem být spolu a Beth bude ráda, že si je užije.

Když jsme zamkla dveře od pokoje, Loui mě objal zezadu a dal mi pusu na krk. Potichu jsem vzdechla. Pousmál se a v mžiku jsem ležela na posteli. Obkročmo si na mě sedl můj krk poséval motýlímy polibky. Ruce jsem mu dala za krk a přitáhla si ho k sobě. Pokračovala jsem až k lemu trika, které vzápětí leželo na zemi. Přetočila jsem nás a když jsem ho začala líbat, svékl ze mne svetr i s trikem, keteré odlétlo až na druhou stranu pokoje. Vášnivě jsem se vrhla na jeho rty, které hravě spolupracovali na vášnivém a láskyplném polibku. Když jsme se od sebe odtáhli s nedostatkem kyslíku, začal mi zvonit mobil, chtěla jsem ho ignorovat, ale Louis mi řek ať ho zvednu.

,,Ahoj Suze, neruším?" začal hovor chraplavým hlasem Zayn.

,,Co myslíš? Potřebuješ něco?" naštaně jsem se ho zeptala a on do televonu povzdechl.

,,No...vlastně už nic...nebudu rušit..." koktal a nedostal ze sebe nic kloudného. Chtěla jsem ještě něco říct, ale on už to mezitím típnul. Zakroutila jsem nad tím hlavou a otočila jsem se, ale narazila jsem do vypracované hrudi a když jsem vzhlédla, využil toho a spojil naše rty. Vždycky mě překvapí. Spokojeně jsem spolupracovala. V tom nejlepším nás samozřejmě přerušilo klepání na dveře. Povzdechli jsme si a já šla už oblečená otevřít.

,,Liz jdeme do cukrárny jdete taky?" zeptala se mě máma a já okamžitě zakývala hlavou, aniž bych se zeptala Louise. Věděla jsem, že půjde rád. Možná se divíte, že mi mamka říká Liz, ale jí se to vždycky zamlouvalo víc, než Suze. Zavřela jsem dveře a Louis už byl oblečený. Vzala jsem si ještě kabelku a do ní dala mobil, peněženku a klíče, kdyby pak chtěl Loui ještě někam jít. Když jsme byli připravení, sešli jsme dolu a celá rodina(Ano, už počítám i Louise) jsme se vypravili do cukrárny kousek odsud.

*****

Já jsem si dala medovník a karamelový kafe a Louis muffin s bílou čokoládou a latté. Když jsme dojedli, řekla jsem rodičům, že tu Louim ještě chvíli budeme, takže přijedeme pozdějc. Rodiče si ho oblíbili, zacož jsem moc ráda. Poté, co odešli jsme si ještě chvilku povídali, ale potom jsme procházeli nočním Londýnem. Ve vzuchu poletovaly sněhové vločky a na zemi byl jemný poprašek sněhu. Začala mi být trochu zima, tak jsem se víc přitulila k Lousovi. Věnoval mi svou bundu a šli jsme dál. Cestou jsem ho přemluvila, aby u nás přespal, protože jsem si užívala to, že je mi nablízku. Doufala jsem, že nás už nikdy nic nerozdělí. Loui mi řekl, ať tady chvilku zůstanu a nikam nechodím. Poslechla jsem ho, ale když už se delší domu nevracel, začala jsem se bát. Zavolala jsem mu, ale nezvedal to. Rozběhla jsem se směrem, kam odcházel a málem jsem omdlela. Louis ležel na zemi se zakrvácenou pravou stranou břicha a na obličeji měl krvavé stopy a škrábance. Rychle jsem zavolala sanitku a běžela jsem k němu. Po chvíli sanitka přijela a jeli jsme do nemocnice.

*****

Po dvou hodinách ke mě konečně přišel doktor. Vyhodila jsem šest kelímků od kafe a šla k němu.

,,Slečno Monthon, mám pro vás dobré i špatné zprávy. Kterou chcete slyšet první?" řekl s kamennou tváří doktor.

,,Špatnou." zašeptala jsem nervozně.

,,Tak dobře. Váš přítel je...

Prosím nezabíjejte mě :D Musela jsem tam dát něco odvážnějšího :D Co myslíte, že se Louimu stalo? Přežije to? A co Suze jak na tom psychycky bude? Vmísí se do toho ještě Zayn? Moc se omlouvám za to, že je to tak krátký, ale musím vás trochu napínat :D Komentíky a votes potěší :)

Love you!!!

S*