I'm at your heart(FF-one direction-CZ)

6. Před školou

Ráno mě opět probudil budík. Jak já ten zvuk nesnášim!!! Vstala jsem z postele a šla se nasnídat. Než se mi udělaly topinky, šla jsem probudit Beth. Po snídani jsem šla jako vždy nahoru do pokoje a připravila se do školy. Vzala jsem si černé legíny, černé tílko s nápisem I love your comments a chlupatý bílý svetr. Řasenka a luj na rty a mohla jsem jít pro sestru. Výběr bot je lehký. Černý, bílý, šedý anebo tyrkysový conversky. Vzala jsem si ty černý a šla s Beth za ruku na autobus. Na zastávce jsme si sedly na lavičku a já poslouchala písničky. Najednou mi někdo zaklepal na rameno.

,,Co chceš?" prohodila jsem jen tak a až pak jsem se podívala, kdo to je. Tomlinson.

,,Nic." řekl a usmál se na mě.

,,Jen že bys měla jít dřív do školy." pronesl, jakoby jen tak mimochodem a pořád na mě upíral svůj pohled.

,,A to jako proč?" zeptala jsem se otráveně. Všimla jsem si, jak přemýšlí co říct.

,,Protože někdo ti chce něco říct. Mám pocit, že je to poměrně důležitý. A myslím, že by nebyl rád, kdybys nepřišla." dořekl zodpovědně a já se mu podívala do očí. Bylo v nich vidět rozhodnutí.

,,Já ale musím přivést Beth do školky." pokusila jsem se namítat. Marně.

,,Ale pak máš určitě ještě čas. Takže jakmile budeš moct, budeš před školou." neřídil mi klidně. Zečínám se bát toho, co tam bude.

*****

Ke škole jsem dorazila v 7:40. Nikde nikdo nebyl. Proč by taky jo. Zavibroval mi mobil.

Asi Zayn: Pojď k zadnímu vchodu.

Super. Zase tam určitě bude Zayn a ta jeho parta pitomců. A já blbá zase naletěla. Šla jsem pomalu a nejistě. Něco jsem zaslechla.

,,Dík za ten mobil." šeptal, takže jsem nepoznala, kdo mluvil. Už jsem tam skoro byla. Někdo mi zakril oči. Vzal mě do náručí a někam odnesl. Když mi dovolil otevřít oči, poznala jsem, kde jsme. Byli jsme na školním hřišti. Otočila jsem se a spatřila Tomlinsona. To on mi chce něco říct? To on byl to číslo? Koukali jsme si do očí a on se na mě božsky usmíval. Byl jako malé roztomilé štěnátko.

,,To ty mi chceš říct něco důležitého?" zeptala jsem ho s až moc širokým úsměvem.

,,Ano. Chci. Ale nejdřív tě musím o něco požádat." řekl a jeho tvář zvážněla. Moje také.

,,To co ti teď řeknu, nesmíš nikomu říct. Tedy alespoň ne klukům. Slib mi to prosím." poprosil a lehce se pousmál.

,,Dobře." slíbila jsem. Na tváři se mu vykouzlil široký úsměv.

,,...víš...chtěl jsem se tě zeptat...jestli bys semnou zítra někam šla..." zeptal se a udělal na mě psí oči. Nemohla jsem mu říct ne. Ale proč by to dělal. Co chce?

,,Doufám, že jen jako kamarádi." řekla jsem a začala se smát.

,,Takže ano?" zeptal se znovu.

,,Ano." potvrdila jsem a on se usmál od ucha k uchu. Už jsem chtěla odejít, ale on mě zezadu obejmul. Tohle mi jěště nikdy nikdo neudělal. Bylo to moc příjemné. Uvolnila jsem se a otočila se něj.

,,Zítra v 5 u tebe." zašeptal mi do ucha a znovu se na mě podíval. V jeho očích jsem poznala radost. Bylo mi s nim dobře. Počkat, cože?! Tomlinson mě právě asi pozval na rande?! O můj bože. Vždyť ho ani nemiluju. Ale asi se mi líbí. Já nevim. Naposledy se na něj usměju a normálně jdu před školu. Počkala jsem, až otevřou a šla si do skřínky pro učení. První hodinu máme matiku. S Tomlinsonem.

Oky, je tu další díl a já doufám, že se vám můj příběh stále líbí. Mimochodem překročili jsme 100 přečtení, čož je pro mě strašně moc. Znovu se omlovám za chyby a překliky. Tak co myslíte, jak dopadne to rande? Komentíky potěší.

LOVE YOU ALL!!!

S*