I'm at your heart(FF-one direction-CZ)

3.Někdo po tobě jede!

,,Tak ahoj. A uvidíme se zase v pátek." rozloučila jsem se se Zaynem. Bohužel. Nechtěla jsem, aby už šel. Ale přijde mi, že už ho nemiluji tak jako dřív. Chci ho poznat víc. Miluju ho ještě víc.

,,Ahoj v pátek." řekl a už chtěl odejít, ale já ho chytla za ruku a přitáhla blíž k sobě.

,,Copak?" zašeptal a já mu koukala přímo do očí. Do božských hnědých očí, ve kterých jsem se úplně topila. Byli jsme od sebe jen asi 3 centimetry a pořád jsem mu hleděla do očí. On do těch mích také.

Zayn:

Měla božský oči. Někomu by se zdáli šedé, ale pro mě byli krásně modré. Musel jsem to udělat. Překonal jsem tu krátkou vzdálenost, mezi námi a jemně ji políbil. Čekal jsem, že to bude chtít prodloužit, ale ona se najednou odtrhla. Když se na mě podívala, tak jsem ji v očích viděl, že to neudělala dobrovolně.

Suze:

,,Nejde to Zayne. Já nemůžu. Omlouvám se ti. Jen jsem se chtěla, zeptat..."

,,Už nemluv." řekl a já jakobych oněměla. Jen mě lehce pohladil po tváři a odešel ke svému autu. Než odjel, ještě se na mě smutně podíval. Počkat Zayn Malik se na mě SMUTNĚ podíval. To mi k němu nesedí. Zamávala jsem mu a odešla do pokoje.

Měla jsem to štěstí, že mamka nebývá moc často doma a táta pracuje v zahraničí, takže jsem vlastně sama. A ani mi to nevadí. Už jsem si zvykla. O Beth se to sice až tak říct nedá, ale snažím se co nejvíc.

Když jsem přišla do pokoje, podívala jsem se na mobil a zjistila, že mi přišla sms.

Neznámé číslo: to ti neřeknu. :) dneska ti to seklo :)

Ihned jsem naťukala odpověď.

Já: dekuju :D aspoň mi řekni jak si tě můžu uložit. Nechci tě mít jako neznámé číslo. :) :D

Odložila jsem mobil a zapla notebook. Zkontrolovala jsem facebook, Twitter a další... Mezitím mi přišla odpověď.

Neznámé číslo : můžeš si mě uložit pod jménem toho, kdo si myslíš, že jsem :)

Z této odpovědi jsem byla docela rozhozena, protože vůbec netuším.

Já: a když si nikoho nemyslím? :D

Bylo už docela pozdě, takže jsem šla spát.

*****

Probudil mě ten nejotravnější zvuk  na světě. Budík. Rychle jsem vstala z postele, abych znovu neusnula a budík vypnula. V pyžamu jsem sešla schody a šla si udělat snídani. Jako obvykle, to byly ovesné vločky s medem a jablky. Jakmile jsem dosnídala, vykoukla jsem z okna a zjistila, že je venku poměrně zima. Šla jsem tedy do pokoje a vybírala si oblečení. Nakonec jsem si vzala černé legíny, bílé tílko s nápisem Simply smile, my dear, a dlouhý šedý svetr na knoflíčky. Oblékla jsem se a vydala se do koupelny, si dát lehkou vrstvu make-upu, řasenku a byla jsem hotová. Ještě jsem zašla za  sestrou, kterou ráno vodím do školky a připravila i ji. Když jsme byli připravené, obuli jsem se a šli na autobus, kterým jezdíme každé ráno. Posadili jsme se a já si začala číst se sluchátky v uších, ve kterých mi hrálo Steal my girl od One direction. Za 30 minut autobus zastavil u školky a já vystoupila se sestrou v patách. Protože bylo teprv 7:48 a škola, která je od školky 10 minut pěšky, začíná až v 8:10, zůstala jsem chvíli sedět na lavičce a poslouchala písničky. Po chvíli do mě někdo strčil. Horan. Hajzl. Ignorovala jsem ho. U něj to totiž ještě šlo. Ale ty tři ne. Styles, Malik a Tomlinson měli kecy, který se mě vždycky dotkli u srdce. Ano, říkala jsem, že Zayn mě nešikanuje, ale to jen fyzicky. Psychicky na tom byl jako ostatní. Což mě mrzelo asi nejvíc. Zřejmě je aspoň trošku slušnej a holky nebije.

Odtrhla jsem se od přemýšlení a podívala se na hodiny. 8:00. Do prdele!!! Zařvala jsem na sebe v mysli a rychle šla ke škole. Dorazila jsem do školy a zazvonilo. Naštěstí první hodinu máme výtvarku a učitelka chodí pozdějc. Vběhla jsem do třídy a sedla si k Ann do lavice a ona mě hned pohltila otázkami typu: kde jsi byla?, proč jdeš pozdě?, Děje se něco?, nebo Stalo se ti něco?.

,,Nic mi není! Prostě jsem se zapoměla v parku!" zakřičel jsem na ni a myslím, že to slyšela celá třída. Bylo mi to jedno.

,,Promiň." tiše jsem se Ann omluvila.

,,V pohodě." řekla a usmála se. Úsměv jsem jí oplatila.

*****

Když byla hodina angličtiny, pořád jsem koukala na Zayna, jestli něco bude vědět. Nic. Tak to se budeme stýkat opravdu často. Po angličtině jsem zase vypla mozek, až do konce vyučování.

*****

,,Někdo po tobě jede!" zašeptala mi do ucha Ann a já se jí lekla tak, že jsem málem nadskočila.

,,A kdo asi?!" zeptala jsem otráveně

,,Malik." odpověděla klidně. Pak jí ale asi něco napadlo.

,,Počkej...nelíbí se ti Zayn náhodou?" dořekla a udělala na mě ksicht ala Dej-se-s-nim-dohromady.

,,Děláš si ze mně prdel? S Malikem?! Jako really?! Vždyť víš co mi dělá!" zaječela jsem na ní šeptem.

,,No právě...co se škádlívá, to se rádo mívá..." řekla se spokojeným obličejem. Nenávidím ty její přísloví.

,,Ne, mě se nelíbí." zašeptala jsem a v tu chvíli mi zavibroval mobil. Podívala jsem se na Ann a její obličej mluvil za vše. Otevřela jsem zprávu.

Ctitel: přijď  dnes po škole do zadní části knihovny. :)

Další díl. Omlouvám se za chyby. Dekuju za komenty. Doufám, že se vám příběh líbí. Napište do komentu, kdo si myslíte, že je ctitel a jestli Suze přijde do knihovny.

S*