7.

84 12 1
                                    

Ciel se pokusil udržet loď v rovnováze.
,,Co to děláš?" volal vyděšeně. ,,Pojď okamžitě zpátky nahoru, já s tou věci přece neumím zacházet!"
Sebastian se místo toho zavěsil zezadu na loď a strkal ji před sebou.
,,Bez pohonu se nehneme z místa." Ciel se po něm otočil.
,,Hodláš ještě vůbec znovu nastoupit?"
,,Nebudu přece tak hloupý, abych tě nechal uplavat samotného," prohodil drze a zašklebil se.
Ciel chvíli přemýšlel a pak skočil do vody také. Byla pořádně studená, ale v tom horku to bylo příjemné osvěžení.
,,To je paráda," vydechl a přeplaval kolem lodi na druhou stranu za Sebastianem.
,,Jestli teď ovšem přijde vítr, budeme se muset pořádně držet," poznamenal Sebastian a lišácky na Ciela mrkl.
Mezitím se už dost vzdálili od nástupního můstku. Vpravo rostlo rákosí, mezi ním pluly kachny a labutě a zvědavě si vetřelce prohlížely. V malých písečných zálivech hnízdily celé ptáčí rodinky s pípajícími mláďaty.
,,Je to tu moc hezké," zašeptal Ciel co nejtišeji, aby nevylekal ptáky.
,,Chráněné území," odpověděl šeptem Sebastian.
,,Jak to, že sem vůbec smíme?"
,,Budeme dávat pozor, abychom zvířata nerušili," prohlásil a díval se na něho tak, že rychle strčil hlavu do vody, aby se jeho pohledu vyhnul. Jeho blízkost ho teď mátla, jeho tělo, jeho rytmická tempa - co se to s nim děje?
Vtom to lodí trhlo a Ciel do ní naboural hlavou. Přestal plavat a uvědomil si, že stojí.

Láska na koni Kde žijí příběhy. Začni objevovat