Láska na koni

12.

Minulý kapitole: Vtom se rozdrčel zvonek u domovních dveří.
Paní Whitová otevřela dveře a hned na to musel Ciel potlačit výkřik.
Ve dveřích stál Sebastian. Vysportovanější než Claude a v Cielových očích mnohem atraktivnější.
Kde se tu bere? divil se v duchu. Chtěl jet přece dnes večer do Frankfurtu!
Hlavou se mu vířily nejrůznější úvahy.
Jen se podívej, ty supermane, napadlo ho, když zachytil Claudův tázavý pohled. Ten je můj! Pak postřehl, jak se Sebastianův pohled na okamžik zastavil u Grella, a přebehl mu mráz po zádech a zároveň ho i polilo horko. To ne, to bys mi přece neudělal, že by se ti líbil víc než já, a zabodl si nehet palce do bříška ukazováčku. Bože, to by bylo to nejhorší, co by mě mohlo potkat.
Vstal a Claudova hlava se otočil za nim.
Zatímco se Max postavil, aby se se Sebastianem, prohlížel si Claud primhouřenýma očima Ciela.
,,Kdopak to je?" zeptal se hlasitě. ,,Tvůj přítel?"
Ciel si ho nevšímal. Se zadostiučiněním ale zaregistroval, že i Grell setrval na Sebastianovi pohledem déle, než bylo nutné.
,,Doufám, že neruším,"   promluvil Sebastian zdvořile.
,,Naopak,přichází právě včas. Byla tu strašná nuda," podotkl Ciel opovržlivě a Claud po něm blýskl zuřivým pohledem. Se zcela samozřejmým pohybem si Sebastian přesunul židli k Cielovi  a pak kývl přes stůl na Clauda.
,,Jsme Sebastian, Sebastian Michaelis. Předpokládám, že ty jsi Claudl."
,,Trefa," usmál se Claud. ,,Odkud víš, jak se jmenuju?"
,,Ciel mi o tobě vyprávěl."
,,No jo, on na mě hrozně visí," vysvětlil Claud, aniž by hnul brvou.
Alois po něm šlehl pobaveným pohledem a Max si hlasitě odkašlal.
Grell se nechápavě rozhlížel a Ciel v duchu vymýšlel protiúder.
Sebastian byl ale rychlejší.
,,Udivuje mě, že jsi nějakého mužskou bytost tak špatně odhadl.
Ciel totiž tvrdil, že muži jsou tvoje silná stránka." Podíval se tázavě na Ciela a poznamenal: ,,To ses musel splést!"
,,Chceme chce snad hádat?" zasyčel Claud.
,,A kvůli čemu?" zareagoval Sebastianův.   ,,Jestli kvůli Cielovi, tak moc rád."
Cielovi se rozbušilo srdce a slyšel hlasitě pulzovat svou vlastní krev ve spáncích. To byl vaječné! Co teď řekl, je pro mě cennější než pytel zlata. To koukáš,Grelle, co?
,, Myslím, že bychom si zasloužili doušek něčeho dobrého," navrhl Max. ,,Na oslavu můžeme dokonce obětovat láhev šampaňského."
,,Co vlastně stavíte?" zeptal se přátelský Grell.
,,Nic zvláštního - prostě jen to, že jsme se tak hezky sešli všichni pohromadě, že vás jsem Claud přivedl s sebou a - no to už přece na nějakou oslavu stačí, ne?"
Přesto Cielovi neuniklo, jak si Claud neustále Sebastiana prohlížel.